Lví důl

Lví důl je jedno z nejméně známých a nejméně navštěvovaných míst Krkonoš. Táhne se v délce přibližně 4 kilometrů a dno je převážně orientováno a svažuje se ze severozápadu na jihovýchod. Důl je hluboce zaříznutý a sevřený prudkými svahy Růžové hory na západě a Jelení hory na východě. Mísa v horním zakončení dolu je uzavřena na severozápadě nejvyšší horou Krkonoš Sněžkou, na severu Svorovou horou a mezi nimi Obřím hřebenem. V dolním zakončení se nachází zákrut, na kterým navazuje poslední 1 kilometr dolu orientovaný západ - východ. Z jižní strany k němu přiléhá Pěnkavčí vrch. Důl leží na území Krkonošského národního parku.

Osou Lvího dolu protéká Jelení potok, který se v jeho dolním zakončení zprava vlévá do Malé Úpy. Podle mapy z roku 1937[1] nesl jak potok (Löwen Bach), tak přilehlá Jelení hora (Löwenberg) shodné pojmenování Lví důl. Menší boční údolí s přítoky se nacházejí pouze v západním svahu dolu, východní je kompaktní.

Převážná část Lvího dolu je zalesněna. Lesní porost je občasně přerušen pasekami, které až na dno dolu dosahují jen výjimečně.

Po celé délce Lvího dolu je po dně vedena neveřejná zpevněná cesta, která se v prostoru severní uzavírací mísy otáčí téměř o 180° a stoupá po východním svahu dolu k osadě Šímovy Chalupy na jižním svahu Jelení hory. V nedávné době byla po ní krátkodobě vedena žlutá turistická značka ze Spáleného Mlýna do Horní Malé Úpy. Brzy po vyznačení ale byla opět zrušena.

Na dně Lvího dolu se kromě drobných lesnických či vodohospodářských staveb žádné jiné nenacházejí. Obytná zástavba osad Grundbauden a Laubplanbauden v prostoru zákrutu v dolní části dolu zanikla po vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce. Na svahu Jelení hory se nad Lvím dolem nachází osada Šímovy chalupy a na svahu Růžové hory Dolské boudy spadající pod obec Malá Úpa.

• Obec Malá Úpa