Luna 7
Luna 7 byla další sovětskou sondou „druhé generace“ z programu Luna, která měla měkce přistát na Měsíci. V evidenci COSPAR dostala označení 1965-077A. Ani tato mise třetí z Lun (přezdívanou i jako Luník) v roce 1965 nebyla úspěšná, dopadla příliš tvrdě.[1]
| Luna 7 | |
|---|---|
| COSPAR | 1965-077A |
| Katalogové číslo | ? |
| Start | 4. října 1965, 07:56:40 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Molnija |
| Zánik | Dopad na Měsíc |
| Zánik | 7. října 1965 |
| Provozovatel | SSSR |
| Výrobce | SSSR, OKB-1 |
| Druh | Program Luna |
| Hmotnost | 1506 kg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis sondy
Oproti sondám první generace (Luna 1-3) byl tento E typ vybaven systémy na korekce a snížení rychlosti letu. Vlastní hmotnost byla 1506 kg. Byla obdobně jako jiné tříose stabilizovaná, její hlavní částí byla kulová nádrž s okysličovadlem, na ní byla palivová nádrž. Sonda měla namontované pouzdro s nafukovacím ochranným krytem a raketový motor. I tuto sondu vyrobilo konstrukční středisko OKB-1, dnešní RKK Eněrgija.
Průběh letu
Po startu
Start nosné rakety Molnija se sondou byl ráno 4. října 1965 z kosmodromu Bajkonur. Nejprve byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu 129-286 km nad Zemí – (též uváděna jako parkovací).
Druhá část letu
Během druhého letového dne byl zapnut korekční raketový motor. Oproti předchozí Luně tentokrát pracoval správně a sonda byla navedena k Měsíci.
Neúspěch v závěru
Večer 7. října po 3,5 dnech letu mělo být provedeno měkké přistání na povrchu. Brzdící motor byl však zapnut místo potřebných 48 sekund před okamžikem přistání o 50 minut dříve. Po této chybě se sonda zřítila na povrch Měsíce v oblasti Oceanus Procellarum, západně od kráteru Kepler.[1]
Odkazy
Související články
Reference
- VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 231.