Lukáš Konečný

Svůj první zápas absolvoval ve 14 letech. Jako junior se stal čtyřnásobným českým mistrem, v kategorii seniorů zvítězil dokonce pětkrát.[1] V roce 1995 obsadil na juniorském mistrovství Evropy druhé místo.

Účastnil se řady mezinárodních turnajů, z nichž si cení zejména druhé místo na turnaji Córdoba Cardin na Kubě či vítězství na Grand Prix v Ústí nad Labem. V letech 1997 a 1999 vybojoval na mistrovství světa v těžké konkurenci dvě bronzové medaile. Posléze reprezentoval na olympijských hrách 2000 v Sydney, kde patřil rovněž k adeptům na medaili, avšak podlehl hned v prvním utkání Mohamedu Allaloumu z Alžírska.

K profesionálům přestoupil v roce 2001, když podepsal smlouvu s německou stájí Sport Events Steinforth (SES). Své první utkání vyhrál již po 17 sekundách. V roce 2010 vybojoval titul evropského šampiona organizace EBU v lehké střední váze, který následně v prosinci 2010 v Praze obhájil. V letech 2006 a 2011 vybojoval dvakrát titul interkontinentálního mistra organizace WBO. V roce 2006 se stal také interkontinentálním mistrem IBF, když porazil Ante Bilice. Jedním z jeho nejdůležitějších utkání byl v roce 2008 souboj o titul mistra světa WBO v lehké střední váze proti neporaženému Ukrajinci Serhijovi Dzinzirukovi. Podlehl mu na body v těsném souboji, když verdikt mohl být i opačný, což nepřímo po utkání přiznal i Ukrajinec.[1] Společně s Rudolfem Krajem jsou jedinými českými boxery, kteří bojovali o světový titul. Dne 5. dubna 2012 se stal mistrem světa organizace WBO v lehké střední váze, když v Brně porazil svého soupeře Salima Larbiho knock-outem v 7. kole. V říjnu stejného roku prohrál v Kyjevě se Zaurbekem Bajsangurovem a o titul přišel.

Na přelomu roku 2012 a 2013 se rozhodl přestoupit do vyšší váhové kategorie a usilovat o úspěchy ve střední váze. 23. března 2013 nastoupil v Magdeburgu proti Karimu Achourovi z Francie k zápasu o titul mistra Evropy WBO. V zápase musel být několikrát podroben kontrole lékaře, po druhém zranění v polovině 12. kola ringový rozhodčí zápas ukončil a nechal bodové rozhodčí určit výsledek. Ten byl 3:0 pro Konečného, který tím získal evropský titul.[2]

19. dubna Lukáš Konečný oficiálně pověsil rukavice na hřebík po porážce s Peterem Quillinem (USA) na body 3:0. Ukončení své profesionální kariéry avizoval Lukáš dlouho dopředu.[3][4][5][6] Za svoje poslední vystoupení na americké půdě byl zahraničními sportovními médii pochválen.[7]

Svoji profesionální kariéru ukončil v dubnu 2013.

Do ringu se vrátil na události XFN 15 v O2 areně 27. prosince 2018, kde po 8 kolovém zápase na body porazil Matúše Babiaka.

V komunálních volbách v roce 2002 kandidoval jako nestraník za subjekt Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu (SZSP) do Zastupitelstva města Ústí nad Labem, ale neuspěl.[8] Stejně tak ve volbách v letech 2006 (nestraník za hnutí Alternativa pro Ústí (AÚ))[9] a 2010 (nestraník a lídr kandidátky Evropské strany důstojného stáří (ESDS)).[10]

V komunálních volbách v roce 2014 byl zvolen jako nestraník za UFO zastupitelem města Ústí nad Labem. Na kandidátce původně figuroval na 11. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil první.[11] V červnu 2015 se stal radním města.[12] Ve volbách v roce 2018 obhájil jako nestraník za UFO post zastupitele města Ústí nad Labem. Na kandidátce původně figuroval na 7. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil třetí.[13] V listopadu 2018 se stal radním města pro oblast sportu.[14] Na začátku února 2021 byl z funkce radního odvolán.[15]

Kandidoval též do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem-Severní terasa. V komunálních volbách v roce 2006 jako nestraník za hnutí Alternativa pro Ústí (AÚ)[16], ve volbách v roce 2010 jako nestraník a lídr kandidátky Evropské strany důstojného stáří (ESDS)).[17] Ani jednou neuspěl. Zvolen byl až ve volbách v roce 2014 jako nestraník a lídr UFO.[18] Ve volbách v roce 2018 mandát obhájil, opět jako nestraník a lídr UFO.[19]

Narodil se v Brně, ale většinu života prožil v Ústí nad Labem. Vystudoval gymnázium. V roce 2000 se oženil, s manželkou vychovávají tři dcery.

V březnu 2020 se nakazil covidem-19.[20] Dne 29. března 2020 oznámil, že se vyléčil.[21]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lukáš Konečný na Wikimedia Commons
• Olympic.cz: Lukáš Konečný
• Lukáš Konečný v databázi Olympedia (anglicky)
• Boxrec.com: Lukáš Konečný (anglicky)
• Příběh na bezfrází.cz