Luisa Casatiová

Luisa Casatiová, rozená Luisa Adele Rosa Maria Ammanová (23. ledna 1881 Milán – 1. června 1957 Londýn) byla italská šlechtična, známá jako inspirátorka a mecenáška mnoha umělců.

Luisa Casatiová
Rodné jméno	Luisa Adele Rosa Maria Amman a Luisa Adele Rosa Maria Amman
Narození	23. ledna 1881 Milán
Úmrtí	1. června 1957 (ve věku 76 let) Londýn
Místo pohřbení	Brompton Cemetery
Národnost	Italové
Povolání	saloniérka, společenská celebrita, modelka a sběratelka
Choť	Marchese Camillo Casati Stampa di Soncino
Děti	Maria Cristina Casati Stampa di Soncino
Rodiče	Alberto Amman a Lucia Bressi
Rod	Casati
Příbuzní	Francesca Amman[1] (sourozenec) Lady Moorea Hastings[2] (vnučka)
Web	www.marchesacasati.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházela z podnikatelské židovské rodiny. Její otec, majitel textilní továrny Alberto Amman, byl roku 1887 povýšen do šlechtického stavu. Po předčasné smrti rodičů se stala jednou z nejbohatších žen v Itálii.[3] V roce 1900 se provdala za markýze Camilla Casatiho Stampa di Soncino, měli dceru Cristinu, ale od roku 1914 žili odloučeně.

Od roku 1910 sídlila v Palazzo Venier dei Leoni v Benátkách, kde byla později umístěna Sbírka Peggy Guggenheimové, vlastnila také rezidence na ostrově Capri a v Le Vésinet u Paříže. Byla obdivovatelkou Ludvíka II. Bavorského a po jeho vzoru utrácela velké částky za umělecká díla, často velmi neobvyklá.[4] V bohémských kruzích byla populární postavou, s oblibou se nápadně oblékala a líčila, obklopovala se exotickými zvířaty a pořádala okázalé večírky.[5] Jedním z jejích milenců byl básník Gabriele d'Annunzio. Její portrét namalovali Giovanni Boldini, Kees van Dongen, Augustus John, Romaine Brooksová nebo Ignacio Zuloaga, fotografoval ji Man Ray i Cecil Beaton, futuristé ji označovali za svoji múzu.[6] Šaty pro ni navrhovali Leon Bakst a Paul Poiret, tímto extravagantním stylem se inspirovali např. Coco Chanel, John Galliano nebo Karl Lagerfeld.[7]

Za velké hospodářské krize přišla o většinu majetku a po zbytek života se musela výrazně uskromnit. Byla pohřbena na Brompton Cemetery v Londýně, na jejím náhrobku je vytesána věta ze Shakespearova dramatu Antonius a Kleopatra: „Věk nemá moci k ní, by uvadla, a nekonečnou něžnost jejích vnad ni zvyklost otupiti nemůže.“

Jack Kerouac o ní napsal báseň. Jejími životními osudy byla inspirována postava hraběnky Sanzianové ve filmu A Matter of Time, kterou hrála Ingrid Bergmanová.[8]