Ingrid Bergmanová
Ingrid Bergmanová, nepřechýleně Bergman (29. srpna 1915, Stockholm, Švédsko – 29. srpna 1982, Londýn, Spojené království) byla švédsko-americká filmová a divadelní herečka. Obdržela tři Oscary za své hlavní role a Americký filmový institut (AFI) ji zařadil na čtvrté místo největších hereček v historii amerického filmu.
Ingrid Bergmanová | |
---|---|
Ingrid Bergmanová (1944) | |
Narození | 29. srpna 1915 Farnost Hedviky Eleonory |
Úmrtí | 29. srpna 1982 (ve věku 67 let) Londýn |
Příčina úmrtí | karcinom prsu |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (59°21′27″ s. š., 18°1′31″ v. d.) |
Alma mater | Dramatens elevskola |
Povolání | autorka autobiografie, divadelní herečka, filmová herečka a herečka |
Rodiče | Justus Bergman |
Manžel(ka) | Roberto Rossellini (1950–1957) Lars Schmidt (1958–1979) |
Partner(ka) | John Van Eyssen |
Děti | Pia Lindström Isotta Ingrid Rosselliniová Isabella Rosselliniová |
Příbuzní | Justin Daly (vnuk) |
Ocenění | Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (1944) Tony Award za nejlepší herečku – divadelní hra (1947) Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (1956) Oscar za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (1974) Čestný César (1976) Cena Emmy za herečku v hlavní roli v minisérii nebo filmu (1982) Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy |
Podpis | |
Webová stránka | www |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Její matka, původem Němka Friedel Adler Bergman, zemřela na žloutenku,[zdroj?] když jí byly pouhé tři roky. O 11 let později, 29.7.1929,[zdroj?] zemřel i její otec Justus Samuel Bergman na rakovinu.[zdroj?] Ten se věnoval fotografování a pomáhal jí už od mala s rozvojem jejího hereckého talentu. Po smrti otce žila Ingrid u svého strýce a jeho rodiny. Vystudovala hereckou školu Královského dramatického divadla ve Stockholmu a v roce 1934 obsadila svoji první mluvenou roli ve švédském filmu Hrabě z Mnichova mostu (Munkbrogreven), uvedeném do kin v roce 1935.
Jejím prvním manželem se stal roku 1937 Petter Lindström, který pracoval jako zubní lékař, a následujícího roku se jim narodila dcera Pia (* 1938). Ještě než odešla do Spojených států amerických, natočila v Německu film pro UFA Čtyři přátelé (režisér Carl Froelich). Mezinárodně známou filmovou hvězdou ji učinil snímek Intermezzo z roku 1936, který se producent David O. Selznick rozhodl v roce 1939 natočit v americké verzi. Mladá Švédka si získala americké publikum především svojí přirozeností, kterou se od tehdejších amerických hvězd zásadně odlišovala.
V roce 1942 získala americké státní občanství a natočila svůj nejslavnější film Casablanca, v němž byl jejím filmovým partnerem Humphrey Bogart a který režíroval Michael Curtiz. V roce 1949 natáčela v Itálii film Stromboli. Přitom se zamilovala do režiséra tohoto filmu Roberta Rosselliniho a otěhotněla s ním: Pak opustila svého muže Pettera Lindströma a dceru Piu, což způsobilo v Americe skandál. Kvůli tomu také ztratila nakrátko přízeň amerického publika. V roce 1950 se za Rosselliniho provdala. Měli spolu tři děti: syna Roberta Ingmara Rosseliniho (* 1950) a dvojčata Isabellu Rossellini a Isottu Ingrid (* 18. června 1952). Druhá z dvojčat se později stala profesorkou na Stony Brook University). Bergmanová a Rossellini natočili spolu celkem sedm filmů. Roku 1957 se však jejich manželství rozpadlo, poté co Rossellini začal vztah s Indkou jménem Sonali Dasgupta, která byla o 24 let mladší než Rosselini a otěhotněla s ním.[1] O rok později se Ingrid Bergmanová provdala za švédského producenta Larse Schmidta. Toto manželství vydrželo do roku 1970.
V romantické komedii Indiskrétní (Indiscreet), natočeném v roce 1958, se Bergmanová objevila jako divadelní herečka Anna Kalman společně s Carym Grantem.
Do výčtu mužů, kteří měli intimní vztah s Ingrid Bergmanovou, se řadí také maďarský reportážní fotograf Robert Capa.[zdroj?]
Její poslední film Žena jménem Golda z roku 1982 byl životním příběhem izraelské političky Goldy Meirové. Čtyři měsíce po jeho dokončení zemřela Bergmanová v Londýně na rakovinu, v den svých 67. narozenin.
Filmografie (výběr)
- 1935 Hrabě z Mnichova mostu, švédsky Munkbrogreven (Elsa Edlund)
- 1935 Walpurgis Night, švédsky Valborgsmässoafton (Lena Bergström)
- 1936 Na slunečné straně, švédsky På solsidan (Eva Bergh)
- 1936 Intermezzo (Anita Hoffman)
- 1938 Čtyři přátelé, německy Die 4 Gesellen (Marianne Kruge)
- 1938 Dolar (Julia Balzar)
- 1939 Jen jedna noc, švédsky En enda natt (Eva Beckman)
- 1941 Doktor Jekyll a pan Hyde (Ivy Peterson)
- 1942 Casablanca (Ilsa Lund)
- 1943 Komu zvoní hrana (María)
- 1944 Plynové lampy (Paula)
- 1945 Zvony od Panny Marie (sestra Benedicta)
- 1945 Rozdvojená duše (Dr. Constance Petersen)
- 1946 Pochybná žena (Alicia Huberman Sebastian)
- 1952 Evropa '51 (Irene Girard)
- 1956 Elena a muži (princezna Elena Sorokowska)
- 1956 Anastázie (Anastázia)
- 1958 Indiskrétní, anglicky Indiscreet (Anna Kalman)
- 1969 Kaktusový květ (Stephanie Dickinson)
- 1974 Vražda v Orient expresu (Greta Ohlsson)
- 1976 A Matter of Time (hraběnka Sanziani)
- 1978 Podzimní sonáta (Charlotte Andergast)
- 1982 Žena jménem Golda (Golda Meir) - původně televizní film
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ingrid Bergman na německé Wikipedii a Ingrid Bergman performances na anglické Wikipedii.
- Svědectví dcery Isabelly Rosselini v brožuře k DVD filmu Indiskrétní (Indiscreet) z roku 1958.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingrid Bergmanová na Wikimedia Commons
- Osoba Ingrid Bergmanová ve Wikicitátech
- Galerie Ingrid Bergmanová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ingrid Bergmanová
- Ingrid Bergmanová ve Filmové databázi
- (anglicky) Ingrid Bergman Archivováno 5. 10. 2009 na Wayback Machine oficiální stránka její rodiny
- (anglicky) Ingrid Bergman stránka studia CMG
- (anglicky) Ingrid Bergman Collection na stránkách Wesleyan University