Lufengosaurus

Lufengosaurus („ještěr z Lu-Fengu“) byl rod středně velkého prosauropoda (či spíše sauropodomorfa) patřícího do čeledi Massospondylidae. Žil v období rané jury, před asi 195 miliony lety, na území současné Číny.[1]

Lufengosaurus
Stratigrafický výskyt: Čína, spodní jura před 195 miliony let
Replika kostry lufengosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
Infrařádprosauropodi (Prosauropoda)
ČeleďMassospondylidae
RodLufengosaurus
Typový druh
L. huenei
Young, 1941
Synomyma
  • Tawasaurus (Young, 1982)
  • Gyposaurus (Broom, 1911)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Lufengosaurus, rekonstrukce vzezření

V oblasti Lu-Fengu, kde byl nalezen, jsou objevy fosiií dinosaurů velmi časté.[2] V Číně je tento rod jedním z nejznámějších dinosaurů. Byl to býložravec, někteří vědci se domnívají, že se jednalo o všežravce, protože měl neobvykle tvarované zuby. Když byly v jeho těle objeveny gastrolity, ukázalo se, že byl spíše býložravý.

Na délku měřil až 9 metrů a jeho maximální hmotnost činila podle odhadů kolem 1,7[3] až 2,3 tuny.[4] Běžně velké exempláře však dosahovaly délky asi 6,2 metru.[5] Měl relativně dlouhý a štíhlý krk a malou hlavu o délce kolem 25 cm. Na předních tlapách měl, jako jiní prosauropodi, velký dráp. K jeho blízkým příbuzným patřil rod Massospondylus.

Měkké tkáně a patologie

Tým vědců v roce 2013 oznámil objev měkkých tkání (organického materiálu) ve fosiliích embryí lufengosaura.[6] Jedná se o vůbec nejstarší známé organické komponenty, objevené ve fosiliích obratlovce (o stáří kolem 195 milionů let).[7] V roce 2017 bylo oznámeno, že v žebru lufengosaura o stáří 195 milionů let byla objevena původní měkká tkáň, což posouvá rekord ve stáří podobných struktur o desítky milionů let do minulosti.[8] V roce 2018 byla publikována studie, popisující osteomyelitidu a absces u jedince lufengosaura, kousnutého zřejmě větším teropodem.[9]

Výzkum dentice embryí lufengosaurů ukázal, že se jejich zuby formovaly velmi brzy a byly prakticky plně vyvinuté již v době líhnutí.[10]

V populární kultuře

Lufengosaurus se stal prvním dinosaurem, který se dostal na poštovní známku. Stalo se tak 15. dubna 1958 u příležitosti slavnostního odhalení jeho smontované kostry.[11]

Odkazy

Reference

  1. Shen, H.; et al. (2021). Early Jurassic palaeoclimate in Southwest China and its implications for dinosaur fossil distribution. Geological Journal. doi: https://doi.org/10.1002/gj.4168
  2. Lida Xing, Martin Lockley, Anthony Romilio, Tao Wang & Liu Chang (2022). Dinosaur Tracks from the Lower Jurassic Lufeng Formation of Northern Central Yunnan, China. Biosis. 3 (1): e004. doi: https://doi.org/10.37819/biosis.003.01.0169
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 165 (anglicky)
  4. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  5. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  6. SOCHA, Vladimír. O krůček blíž k Jurskému parku. OSEL.cz [online]. 28. října 2021. Dostupné online. (česky)
  7. http://www.nature.com/nature/journal/v496/n7444/full/nature11978.html
  8. http://phys.org/news/2017-01-dino-rib-yields-evidence-oldest.html
  9. Lida Xing, et al. (2018). Possible bite-induced abscess and osteomyelitis in Lufengosaurus (Dinosauria: sauropodomorph) from the Lower Jurassic of the Yimen Basin, China. Scientific Reports 8, Article number: 5045 (2018). doi:10.1038/s41598-018-23451-x
  10. Robert R. Reisz, Aaron R. H. LeBlanc, Hillary C. Maddin, Thomas W. Dudgeon, Diane Scott, Timothy Huang, Jun Chen, Chuan-Mu Chen & Shiming Zhong (2020). Early Jurassic dinosaur fetal dental development and its significance for the evolution of sauropod dentition. Nature Communications, 11, Article number: 2240. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-020-16045-7
  11. Socha, V. (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 92)

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.