Ludwik Szaciński

Ludwik Szaciński de Rawicz (16. dubna 1844, Suwałki8. července 1894 na ostrově Ormøya v Norsku) byl polský fotograf, účastník lednového povstání a emigrant. Jeden z prvních profesionálních fotografů v Norsku.[1]

Ludwik Szaciński
Narození16. dubna 1844
Suwałki
Úmrtí8. července 1894 (ve věku 50 let)
Christiania
Povolánífotograf
Manžel(ka)Hulda Szaciński (od 1871)
DětiStanislaw Szaciński
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se v Suwałki jako čtvrtý z deseti dětí Felikse a Józefy rozené Frydrychové. Rodina Szacińských přišla do Suwałki z litevského města Wierzociąg. Ludwik byl poslán do kadetní školy ve Varšavě, kde zůstal až do vypuknutí lednového povstání. Zúčastnil se bojů a za své služby získal hodnost poručíka kavalérie. Při útěku z ruského vězení utrpěl zranění nohy. Emigroval do zahraničí a rok cestoval po Evropě[2], pravděpodobně navštívil Vídeň, Paříž a Švýcarsko. Spolu se svým mladším bratrem Kazimierzem a přáteli – Władysławem Strutyńským a Michałem Wielgoławským – dorazil do Christianie v Norsku, kde se usadil.

Díky svému talentu a dovednostem navazování kontaktů se rychle stal nejžádanějším fotografem ve městě. Dne 9. září 1871 se oženil s rybářovou dcerou Huldou Hansenovou. Měli spolu syna Stanniho.

Ludwik Szaciński se zasloužil o založení Norské fotografické společnosti[3] a odborového svazu fotografů, jehož byl předsedou. V roce 1882 mu bylo uděleno norské občanství. V roce 1888 byl jmenován královským dvorním fotografem.[4] Ve svém ateliéru na ulici Karl Johansgata 4 fotografoval mimo jiné také královskou rodinu[5], švédskou aristokracii nebo umělce. Mezi jeho studenty patřil také dvorní fotograf pocházející ze Švédska Karl Anderson. Szaciński také spolupracoval s policií, pro kterou pořizoval portréty zadržených prostitutek.[6]

Za svou práci získal ocenění v Paříži, ve Vídni, Drážďanech, Filadelfii i Christianii. Byl příznivcem lovu a rybolovu. Patřil k norské lovecké společnosti.[1]

Dne 8. července 1894 spáchal sebevraždu[1] v lovecké chatě na ostrově Ormøya.[6] Byl pohřben s honoracemi.

Po smrti svého manžela Hulda Hansen pokračovala ve vedení rodinného ateliéru. Společnost fungovala do roku 1914.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludwik Szaciński na polské Wikipedii.

  1. Polscy Emigranci w Norwegii w Norwegii w XIX-XX wieku [online]. Opplandsarkivet avd. Maihaugen [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Monika Sokół-Rudowska Opplandsarkivet avd. Maihaugen. MojaNorwegia : Portal Polaków w Norwegii [online]. www.mojanorwegia.pl, 2010-08-27 [cit. 2014-12-15]. Dostupné online.
  3. Elżbieta Later Chodyłowa. Polacy w Norwegii [online]. www.norwegofil.pl, 2002-01-23 [cit. 2014-12-15]. Dostupné online.
  4. Naczelna Dyrekcja Archiwów Państwowych [cit. 2014-12-15]. Dostupné online.
  5. Marysia Duszyńska. W starym obiektywie [online]. www.mojanorwegia.pl, 2014-08-15 [cit. 2014-12-15]. MojaNorwegia : Portal Polaków w Norwegii. Dostupné online. (polsky)
  6. Sylwia Skorstad. WP Wiadomości [online]. wiadomosci.wp.pl [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. (polsky)

Související články

Literatura

  • M. Sokół-Rudowska Ludwik Szaciński – powstaniec i fotograf w: Polacy w Norwegii (XIX-XXI w.) wybór materiałów źródłowych, Archiwum Państwowe w Krakowie, Kraków 2010.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.