Ludwik Szaciński

Narodil se v Suwałki jako čtvrtý z deseti dětí Felikse a Józefy rozené Frydrychové. Rodina Szacińských přišla do Suwałki z litevského města Wierzociąg. Ludwik byl poslán do kadetní školy ve Varšavě, kde zůstal až do vypuknutí lednového povstání. Zúčastnil se bojů a za své služby získal hodnost poručíka kavalérie. Při útěku z ruského vězení utrpěl zranění nohy. Emigroval do zahraničí a rok cestoval po Evropě[2], pravděpodobně navštívil Vídeň, Paříž a Švýcarsko. Spolu se svým mladším bratrem Kazimierzem a přáteli – Władysławem Strutyńským a Michałem Wielgoławským – dorazil do Christianie v Norsku, kde se usadil.

Díky svému talentu a dovednostem navazování kontaktů se rychle stal nejžádanějším fotografem ve městě. Dne 9. září 1871 se oženil s rybářovou dcerou Huldou Hansenovou. Měli spolu syna Stanniho.

Ludwik Szaciński se zasloužil o založení Norské fotografické společnosti[3] a odborového svazu fotografů, jehož byl předsedou. V roce 1882 mu bylo uděleno norské občanství. V roce 1888 byl jmenován královským dvorním fotografem.[4] Ve svém ateliéru na ulici Karl Johansgata 4 fotografoval mimo jiné také královskou rodinu[5], švédskou aristokracii nebo umělce. Mezi jeho studenty patřil také dvorní fotograf pocházející ze Švédska Karl Anderson. Szaciński také spolupracoval s policií, pro kterou pořizoval portréty zadržených prostitutek.[6]

Za svou práci získal ocenění v Paříži, ve Vídni, Drážďanech, Filadelfii i Christianii. Byl příznivcem lovu a rybolovu. Patřil k norské lovecké společnosti.[1]

Dne 8. července 1894 spáchal sebevraždu[1] v lovecké chatě na ostrově Ormøya.[6] Byl pohřben s honoracemi.

Po smrti svého manžela Hulda Hansen pokračovala ve vedení rodinného ateliéru. Společnost fungovala do roku 1914.

• 
  Fridtjof Nansen se svou rodinou v Polhøgdě. Vpředu zleva: Irmelin, Odd (nesen jeho matkou), Eva Nansenová, Kåre a Liv.
• 
  Zleva Julie Heiberg, Thea Sommerfeldt a Bebba Fougner. Ve městě jezdí v kočáru taženém koňmi.
• 
  Polárníci Fridtjof Nansen (vlevo) a Otto Neumann Knoph Sverdrup táhnou saně. Pózují ve fotoateliéru. Protože sám pořizoval všechny fotografie během Grónské expedice, musely být rekonstruovány ilustrace, které zobrazovaly Fridtjofa Nansena v akci. Ty měly být použity v knize o přechodu Grónska. 1889–1890.
• 
  Členové grónské expedice na palubě «Kong Carl» na cestě domů do Christianie. Uprostřed, stojící mezi cestujícími, Samuel (Johnsen) Balto, za ním zleva: Ole (Nielsen) Ravna, Kristian Kristiansen (Trana), Oluf Christian Dietrichson, Fridtjof Nansen a Otto Neumann Knoph Sverdrup.
• 
  Fridtjof Nansen a Eva Nansenová pózují na lyžích ve fotoateliéru
• 
  Bergliot Ibsen a Erling Bjørnson som barn, 1872–1873
• 
  Portrét neznámé dívky
• 
  Portrét neznámé dívky