Ludwig Senfl

Ludwig Senfl se narodil patrně v Basileji okolo roku 1486. V letech 1488–1496 žil v Curychu. Poté byl členem pěveckého sboru dvorní kapely císaře Maximiliana I. v Augsburgu. Kromě krátké návštěvy v roce 1504 se již nikdy do Švýcarska nevrátil.

V roce 1497 následoval dvorní kapelu do Vídně. Léta 1500–1504 věnoval studiu teologie a stal se knězem, což byla tehdy běžná praxe u chlapců, kterým se v dospívání měnil hlas. Byl žákem Heinricha Isaaca a sloužil mu i jako kopista. Je prokázáno, že opsal většinu mší ve sbírce Choralis Constantinus.

V letech 1508–1510 pobýval v Itálii a po návratu se vrátil k dvorní kapele. Když v roce 1517 Heinrich Isaac zemřel, byl Senfl jmenován jeho nástupcem v čele orchestru. V roce 1518 přišel o prst při nehodě na lovu. Po smrti císaře Maximiliana I. v roce 1519 přišel Senfl o zaměstnání. Císařův nástupce Karel V. propustil většinu hudebníků a Senflovi dokonce odmítl vyplatit roční plat, který měl podle smlouvy v případě smrti císaře obdržet. V následujících letech Senfl hodně cestoval, hledal zaměstnání a komponoval.

Je známo, že se zúčastnil sněmu ve Wormsu, kde byl 26. května 1521 přijat edikt, jímž Karel V. uvalil na Luthera říšskou klatbu a šíření jeho učení zakázal. Senfl se nikdy oficiálně protestantem nestal, ale k Lutherovu učení měl sympatie. Dopisoval si s protestantským knížetem Albrechtem Pruským a dokonce i se samotným Martinem Lutherem. Byl proto i vyšetřován inkvizicí a dobrovolně se vzdal kněžského svěcení.

Konečně získal zaměstnání v Mnichově, ve městě nábožensky tolerantním a s vysokým kulturním standardem. Zde setrval až do konce svého života. Soudě podle korespondence s Albrechtem Pruským, zemřel na počátku roku 1543.

Ludwig Senfl – Medaile Friedricha Hagenauera (1526)

Dílo Ludwiga Senfla zahrnuje všechny hudební žánry té doby: mše, moteta, jednotlivé liturgické skladby, písně, ódy a hymny. Zatím nejúplnější souborné vydání vyšlo v jedenácti svazcích v letech 1937–1974 péčí Schweizerische Musikforschende Gesellschaft ve spolupráci s Staatliches Institut für deutsche Musikforschung a Schweizerischer Tonkünstlerverein:

• Bd. 1: Sieben Messen zu vier bis sechs Stimmen
• Bd. 2: Deutsche Lieder I.
• Bd. 3: Motetten I. (
• Bd. 4: Deutsche Lieder II.
• Bd. 5: Deutsche Lieder III.
• Bd. 6: Deutsche Lieder IV.
• Bd. 7: Instrumental-Carmina aus handschriftlichen und gedruckten Quellen
• Bd. 8: Motetten II.
• Bd. 9: Motetten III.
• Bd. 10: Motetten IV
• Bd. 11: Motetten V.

Nové vydání děl Ludwiga Senfla je připravováno Ústavem hudební vědy Univerzity ve Vídni.

• Ludwig Senfl: Sämtliche Werke, ed. Schweizerische Musikforschende Gesellschaft ve spolupráci s Staatliches Institut für deutsche Musikforschung and the Schweizerischer Tonkünstlerverein, 11 vols., Wolfenbüttel 1937–74
• I. M. Groote: Ludwig Senfl. Zwischen Memoria, Markt und Musenkult. Winterthur 2013 (Hundertachtundneunzigstes Neujahrsblatt der Allgemeinen Musikgesellschaft Zürich auf das Jahr 2014)
• A. K. Gilbert: Heinrich Isaac, Ludwig Senfl, and a Fugal Hexachord, in Canons and Canonic Techniques, 14th–16th Centuries: Theory, Practice, and Reception History, Leuven 2007, pp. 111–124

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwig Senfl na Wikimedia Commons
• Volně přístupné partitury děl od Ludwiga Senfla v projektu IMSLP
• Stránka věnovaná Senflovi (německy)
• Senflova díla na Choralwiki
• Životopis (anglicky)