Ludvík Lacina

Narodil se v Nedakonicích na Uherskohradišťsku.[p 1] Na kněze byl vysvěcen 18. dubna 1892 v Gorici. Po vysvěcení se stal kaplanem v Šempeter pri Gorici. Byl velmi aktivní na kulturním poli, zvláště v muzice. Založil sbor, který vedl až do svého odchodu do Vídně.[p 1]

Od října 1906 se stal vojenským kaplanem (feldkurat) rakousko-uherské armády.[p 1]

Materiály z období Lacinova působení jako feldkuráta během I. světové války se nacházejí ve vídeňském válečném archivu.[3]

Podle záznamu o osobním stavu diecéze Görz z roku 1923,[4] kdy je zde poznámka: »cuartus castr.«, lze soudit, že byl stále ještě v činné službě jako vojenský kaplan, ovšem v armádě nového československého státu.[p 1] Dosáhl vojenské hodnosti majora. Byl vynikajícím hudebníkem a jako zdatný klavírista se objevoval i na koncertním pódiu. Zemřel ve Valašském Meziříčí.[5]

Podle některých indicií je tento feldkurat totožný s literární postavou feldkuráta Ludvíka Laciny ve čtyřdílném románu Jaroslav Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Jednotlivé postavy tohoto románu většinou mohly mít podklad v reálných osobách, ať už jimi byl hlavní hrdina Josef Švejk nebo ostatní postavy. Bývá o něm uváděno, že se narodil v roce 1868, žil v městečku Krásno nad Bečvou (nyní součást Valašského Meziříčí), kde vlastnil reprezentativní vilu.[p 2]