Ludvík Kysela
Ludvík Kysela (25. dubna 1883 v Kouřimi[1] – 10. února 1960 v Praze) byl český architekt. Jeho první stavba byla v kubistickém stylu. Pozdější stavby jsou ve funkcionalistickém stylu.
| Ludvík Kysela | |
|---|---|
| Narození | 25. dubna 1883 Kouřim  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. února 1960 (ve věku 76 let) Praha  Československo |
| Národnost | Češi |
| Povolání | architekt, urbanista a správní úředník |
| Významná díla | Baťův palác Palác U Stýblů Dětský dům |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
Narodil se v rodině úředníka (později vrchní c. k. kancelista vrchního zemského soudu v Praze) Františka Kysely (1849–??) a jeho manželky Anny, rozené Machkové (1856–??).[1] Narodil se v Kouřimi, od roku 1891 byla rodina policejně hlášena v Praze. Pocházel z početné rodiny sedmi dětí.[2]
Vystudoval v letech 1902-08 architekturu na české technice v Praze. V první světové válce byl zajat na italské frontě;[3] po návratu pracoval na pražském stavebním úřadu a v Státní regulační komisi. Neměl vlastní architektonický ateliér, přesto navrhl několik významných pražských budov. Účastnil se řady architektonických soutěží. Vystavoval na výstavách v Československu (Praha, Brno) i v zahraničí (Varšava, Bělehrad, Bukurešť, Stockholm, Paříž, Milán, Brusel). Na přelomu dvacátých a třicátých přestal Kysela projektovat.[4] Po druhé světové válce pracoval ve Státním ústavu pro projektování výstavby hl. m. Prahy a poté v projekci Kovotechny.
Zajímavost
V roce 1904 se jméno studenta české techniky Ludvíka Kysely (s chybně uvedeným věkem) objevilo v českém tisku. V té době probíhaly v Praze protičeské buršácké provokace a Kysela byl policií zadržen „pro shlukování“.[5] Hromadné zatčení Čechů vedlo české poslance k interpelaci na ministra vnitra.[6]
Realizované stavby
- 1912-13 Kubistický dům čp. 270 na nároží Malostranského nám. a Karmelitské ul. v Praze,[7]
- 1924-27 Obchodní dům Lindt Praha, Václavské náměstí čp. 773/4, první autorova stavba ve stylu funkcionalismu,[8][9]
- 1928-29 Palác Baťa (Dům obuvi), Praha, Václavské náměstí čp. 774/6 (spolupráce: Jindřich Svoboda, stavební kancelář firmy Baťa),[10]
- 1926-29 Palác U Stýblů (Alfa), Praha, Václavské náměstí čp. 785/28 s kinem, pasáží a kavárnou Alfa, spolupráce Jan Jarolím,[10][11]
- 1927-28 Palác pojišťovny Praha, Praha, Na Příkopě čp. 583/15, v r. 1950 přejmenován na Dětský dům.
- 1928-29 Pojišťovna Patricia, Praha, Štěpánská čp. 613/18.[12]
Odkazy
Reference
- Soupis pražských obyvatel, Kysela Franz
- Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 264, obraz 930, Kysela Franz
- Pozdrav z italského zajetí. Národní politika. 15. 1. 1919, s. 2. Dostupné online.
- ŠVÁCHA 1994, str. 287
- Včerejší dozvuky buršáckých provokací Na příkopě. Národní listy. 8. 3. 1904, s. 2–3. Dostupné online.
- Z poslanecké sněmovny. Národní listy. 8. 3. 1904, s. 3. Dostupné online.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. Kapitola 1911-1918 Hranol a pyramida, s. 122.
- ŠVÁCHA, str. 282-283
- Lindtova pasáž v Praze (reklama s vyobraz.. Lidové noviny. 16. 4. 1927, s. 9 (příloha). Dostupné online.
- ŠVÁCHA, str. 287-290
- Obchodní palác U Stýblů. Národní listy. 8. 2. 1930, s. 1–3 (Komerční příloha). Dostupné online.
- POCHE, str. 217
Literatura
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 469 s.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.
- KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Praha- architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1. S. 220.
