Lucas Dolega

Dolega se narodil v Paříži 19. srpna 1978 německé matce a francouzskému otci, novináři a lékaři. Vyrůstal v Paříži a poté se přestěhoval do marockého Tangeru. Měl francouzské a německé občanství a v dubnu 2006 začal pracovat jako fotograf pro agenturu European Pressphoto Agency. Sídlil v Paříži, vyprávěl různé příběhy v Evropě a v roce 2008 fotografoval Kongo.[4]

Když Dolega zemřel, bylo mu 32 let.[5]

Dne 14. ledna 2011, den poté, co Dolega přijel do Tunisu, a na konci demonstrace na Avenue Bourguiba, byl ve skupině novinářů na rohu ulic rue Gandhi a rue de Marseille. Zasáhl ho zásobník slzného plynu, asi 20 cm dlouhý a 5 cm v průměru, údajně vystřelený policií na krátkou vzdálenost a vodorovně směrem ke skupině fotografů. Byl převezen nejprve na kliniku a poté do neurologické nemocnice Tunis Rabta, kde byl operován, ale 17. ledna zemřel.[6] Fotograf a přítel Olivier Laban-Mattei přivezl Dolegovo mrtvé tělo zpět do Francie.[7]

Dolega byl prvním z řady novinářů, kteří byli zabiti v průběhu povstání Arabského jara v roce 2011. Byl zabit při výkonu své práce. Patří do skupiny fotožurnalistů, kteří byli zabiti při protestech, jako je například Hiro Muramoto, kameraman a novinář zastřelený vojákem v Bangkoku 2010; nebo Kenji Nagai, fotoreportér, kterého zastřelil voják v Rangúnu v roce 2007.

Cena Lucase Dolegy (Prix Lucas Dolega) byla založena v roce 2011 na počest fotožurnalistů, kteří pořizovali fotografie nebo reportážní zprávy za obtížných okolností.

Lucas Dolega je zmíněn v básni „Milostný dopis od Emilie Blachère Rémi Ochlik“, kterou napsala novinářka Paris Match Emilie Blachère u příležitosti prvního výročí úmrtí Rémi Ochlika.[8] Napsala: „Můj anděli, dej za mne Lucasovi polibek. Opatruj se. Postarej se o nás.“[8] Poté, co přečetla báseň ve zpravodajském pořadu BBC Radio 4 Broadcasting House, se rozhlasový moderátor Paddy O'Connell emocionálně zhroutil a nedokázal pokračovat ve zpravodajství po dobu asi 12 sekund.[9] Rémi Ochlik byl přítel a kolega Lucase Dolegy, byl s Dolegou, když Dolega zemřel, a podílel se na založení ceny na Dolegovu počest.[7]