Vaginální lubrikace

Lubrikační tekutina se skládá z vody, pyridinu, močoviny, skvalenu, kyseliny octové, kyseliny mléčné, komplexu alkoholů a glykolů, ketonů a aldehydů.[2] Tekutina je charakteristicky čirá a podobá se spíš mužské preejakulační tekutině než vlastnímu ejakulátu. Může se lišit hustotou, charakterem, barvou a vůní, v závislosti na sexuálním vzrušení, období menstruačního cyklu, přítomnosti infekce, genetických faktorech a dietě.

Vaginální tekutina je mírně kyselá a v závislosti na některých sexuálně přenosných nemocech se může stát více kyselou. Klasické pH vaginální tekutiny je mezi 3,8 až 4,5,[3] zatímco sperma má pH mezi 7,2 až 8 (neutrální látka má pH 7).[4]

Některé léky, včetně volně prodejných antihistaminik, stejně jako různé životní události, jako je těhotenství, laktace, menopauza, stárnutí, či nemoci jako diabetes, přirozenou lubrikaci potlačují. Léky s anticholinergickými nebo sympatolytickými účinky mohou sliznici vagíny vysušovat. Stejně tak léky včetně mnoha léků proti alergiím či kardiovaskulárním a psychiatrickým lékům.

Vaginální tekutiny ženy, která je nakažena virem HIV nebo jinou sexuálně přenosnou nemocí, mohou danou nemoc přenášet, i když nedojde k přímému pohlavnímu styku.

Pokud nedochází k přirozené lubrikaci či je její funkce nedostatečná, může být pohlavní styk velmi nepohodlný a bolestivý. Těmto nepříjemnostem může napomoci lubrikační gel, aplikovaný na penis a poševní vchod.

Lubrikanty na olejové bázi mohou narušovat latex a snižovat tak efektivitu kondomů, latexových rukavic a tím pádem snižovat účinnost tohoto druhu antikoncepce a ochrany před pohlavně přenosnými nemocemi. Z toho důvodu jsou doporučovány lubrikanty na vodní nebo silikonové bázi.