Louis de Jaucourt
Rytíř Louis de Jaucourt (16. září 1704, Paříž – 3. února 1779, Compiègne) byl francouzský učenec a nejplodnější spoluautor francouzské Encyklopedie (1751-1766). Celkově napsal 17 266 hesel, tedy asi čtvrtinu rozsahu Encyklopedie, všechny bez nároku na odměnu.
Louis de Jaucourt | |
---|---|
Narození | 16. září 1704 Paříž |
Úmrtí | 3. února 1779 (ve věku 74 let) Compiègne |
Alma mater | Univerzita v Cambridgi Univerzita v Leidenu Ženevská univerzita |
Povolání | lékař, spisovatel, encyklopedista, filozof a biolog |
Ocenění | člen Královské společnosti |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Pocházel ze šlechtické rodiny, byl finančně velmi dobře zajištěn a mohu se proto plně věnovat vědě. Vystudoval teologii v Ženevě, přírodní vědy v Oxfordu a lékařství v Leidenu. Do Encyklopedie začal přispívat při vydání jejího druhého svazku. Zprvu napsal jen několik hesel, jeho podíl ale postupně narůstal. V letech 1759-1765 psal průměrně osm hesel denně. V pozdějších dílech tvořily jeho příspěvky dokonce až 45% celkového textu, čímž si vysloužil přezdívku otrok Encyklopedie (l'esclave de l’Encyclopédie). Psal především o biologii a lékařství, napsal ale také hesla o některých klíčových politických a historických tématech (válka, monarchie, lid, Mohamed). Oproti jiným přispěvatelům, např. Diderotovi či Voltairovi, vždy zachovával neutralitu a nesděloval otevřeně svůj názor, třebaže jsou z jeho textů mnohdy zřejmé jeho protiklerikální a zejména protiotrokářské názory. Oproti jiným encyklopedistům pracoval zcela zdarma a sám si platil také všechny výdaje a tým asistentů.
Mimo encyklopedických článků napsal také rozsáhlé anatomické dílo Lexicon medicum universalis, jehož rukopis, na němž pracoval dvacet let, byl však nešťastnou náhodou zničen, a také životopis Leibnize. Věnoval se také lékařské práci a výzkumu. V letech 1728–1740 spolupracoval na Bibliothèque raisonnée des ouvrages des savans de l'Europe (Knihovně děl evropských učenců)[1].
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis de Jaucourt na anglické Wikipedii.
- NOVÁK, Otakar, ed. et al. Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. [Viz str. 347.]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis de Jaucourt na Wikimedia Commons
Literatura
- Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel. 1. vyd. Výbor pořídil a předmluvu napsal Albert Soboul. Přeložil Václav Jílek. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1954. 164, [4] s. Živé odkazy. Ř. 2; Sv. 16. [Obsahuje ukázky z deseti článků de Jaucourta: „Církevní otec" na str. 42–43, „Citovost" na str. 43–44, „Daň" na str. 47–51, „Industrie" na str. 64–68, „Monarchie" na str. 83–84, „Pověra" na str. 109–111, „Přirozená rovnost" na str. 113–116, „Svoboda" na str. 128–131, „Válka" na str. 139–140 a „Vlast" na str. 146–148.]
- Werner Raupp: JAUCOURT, Louis, Chevalier de. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL), Band 36. Bautz: Nordhausen 2015, (ISBN 978-3-88309-920-0), Sp. 650–657 (s podrobnou bibliografií).