Louis-Charles-César Le Tellier, vévoda d'Estrées

Pocházel z pařížské rodiny, která byla v roce 1574 povýšena do šlechtického stavu, narodil se jako mladší syn Michela Le Telliera, markýze de Courtanvaux (1663–1721), po matce byl spřízněn s významnou rodinou d'Estrées. Po otci byl vnukem ministra války z doby Ludvíka XIV., markýze Louvoise. Od mládí sloužil v armádě, zúčastnil se války o polské dědictví. Po smrti strýce maršála d'Estrées převzal jeho dědictví a získal titul hraběte d'Estrées (1739). Za války o rakouské dědictví se jako generálporučík vyznamenal v bitvě u Fontenoy. V roce 1746 obdržel Řád sv. Ducha, později byl generálním inspektorem jezdectva a jako vrchní velitel jízdy se v závěru války o rakouské dědictví vyznamenal v Nizozemí. Na počátku sedmileté války dosáhl hodnosti maršála Francie (1757) a stal se vrchním velitelem Grande Armée v Německu, krátce poté zvítězil nad Fridrichem II. v bitvě u Hastenbecku. Z Francie byl poté kritizován pro příliš pomalý postup a na nátlak dvora musel přenechat vrchní velení maršálovi de Richelieu, nadále se ale zúčastnil války. Od roku 1758 byl státním ministrem a v roce 1763 získal titul vévody d'Estrées.

Byl dvakrát ženatý, ale neměl žádné potomstvo, jeho úmrtím zanikl titul vévody d'Estrées. V hlavní rodové větvi markýzů de Louvois rod vymřel v roce 1844.