Lotfi Zadeh
Lotfi Aliasker Zadeh (ázerbájdžánsky Lütfəli Rəhim oğlu Ələsgərzadə; 4. února 1921[1] – 6. září 2017) byl matematik, počítačový vědec, elektrotechnik, výzkumník umělé inteligence a profesor počítačových věd na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Lotfi Zadeh | |
---|---|
Narození | 4. února 1921 Novxanı |
Úmrtí | 6. září 2017 (ve věku 96 let) Berkeley, USA |
Místo pohřbení | Čestná alej |
Bydliště | Spojené státy americké |
Alma mater | Massachusettský technologický institut Teheránská univerzita Kolumbijská škola inženýrství a aplikovaných věd Kolumbijská univerzita |
Povolání | matematik, inženýr, profesor a informatik |
Zaměstnavatelé | Kalifornská univerzita v Berkeley Kolumbijská univerzita |
Ocenění | IEEE James H. Mulligan, Jr. Education Medal (1973) Eringenova medaile (1976) Hammingova medaile (1992) honorary doctorate of the University of Oviedo (1995) Čestná medaile IEEE (1995) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejvíce je znám pro svůj návrh fuzzy matematiky, skládající se ze souvisejících konceptů fuzzy množiny[2], fuzzy logiky[3], fuzzy algoritmů[4], fuzzy sémantiky[5], fuzzy jazyků[6], fuzzy řízení[7], fuzzy systémů[8], fuzzy pravděpodobnosti[9], fuzzy událostí[9] a fuzzy informace.[10]
Je zakládajícím členem Euroasijské akademie.[11]
Život
Narodil se v Baku v Ázerbájdžánu, jeho otec byl novinář íránsko-ázerbájdžánského původu, matka pediatrička rusko-židovského původu.[12][13][14][15] V Baku tři roky navštěvoval základní školu.
V roce 1931 se rodina přestěhovala do Teheránu, kde dalších osm let chodil do místní střední školy. Přestože ovládal lépe ruštinu než perštinu, složil v Íránu zkoušky na univerzitu a umístil se jako třetí nejlepší v celé zemi. V roce 1942 dokončil Teheránskou univerzitu jako jeden ze tří absolventů oboru elektrotechnika. Během invaze Spojených států amerických, Sovětského svazu a Velké Británie do Íránu Zadeh pomáhal svému otci, jenž obchodoval s americkými vojáky, kterým dodával kovy a stavební materiály.[16]
Roku 1943 Zadeh se rozhodl emigrovat do Spojených států, kam se dostával složitou cestou přes Káhiru, kde čekal na loď a na potřebné dokumenty k cestě. Do USA se dostal v polovině roku 1944 a nastoupil na Massachusettský technologický institut, kde nastoupil jako postgraduální student. V USA si změnil prostřední jméno na Asker.
Na Massachusettském technologickém institutu získal v roce 1946 magisterský titul v elektrotechnice. Následně odešel na Kolumbijskou univerzitu, protože jeho rodiče se přestěhovali do New Yorku. Kolumbijská univerzita jej přijala jako doktoranda, titul z elektrotechniky zde získal roku 1949, následující rok se stal asistentem.
Na Kolumbijské univerzitě vyučoval deset let, až byl v roce 1957 povýšen na řádného profesora. V roce 1959 přesídlil na Kalifornskou univerzitu v Berkeley. Roku 1965 zde vydal práci na téma fuzzy množin, ve které detailněji studuje matematiku fuzzy teorie množin. V roce 1973 navrhl teorii fuzzy logiky.
Vědecká práce
Podle Google Scholar byly Zadehovy práce k září 2015 citovány 150 852krát, z toho práce o fuzzy množinách 58 251krát.[17]
Fuzzy množiny a systémy
Ve své teorii Zadeh navrhoval použití charakteristické funkce s rozsahem intervalu [0,1] fungující na doméně všech možných hodnot. Navrhl nové operace na počtu logiky a ukázal, že fuzzy logika je zobecněním klasické a booleovské logiky. Navrhl také fuzzy čísla jako zvláštní typ fuzzy množin, stejně jako odpovídající pravidla pro konzistentní matematické operace.[18]
Další práce
V roce 1952 spolu s Johnem Ragazzinim vyvinuli metodu Z transformace v diskrétním zpracování časových signálů. Tato metoda je i na počátku 21. století standardem v oblasti digitálního zpracování signálu, digitálního ovládání a dalších diskrétních systémech používaných v průmyslu a výzkumu.
Jeho nejnovější práce zahrnuje výpočetní techniky se slovy a vnímáním.
Osobní život
Zadeh byl ženatý s Fay Zadeh, kterou poznal na univerzitě v Íránu, mají spolu dvě děti.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lotfi A. Zadeh na anglické Wikipedii.
- http://diaspora.gov.az/index.php?options=content&id=619
- ZADEH, L. A. Fuzzy sets. Information and Control. 1965, s. 338–353. DOI 10.1016/S0019-9958(65)90241-X. (anglicky)
- ZADEH, L. A. Fuzzy logic = computing with words. IEEE Transactions on Fuzzy Systems. 1996, s. 103–111. DOI 10.1109/91.493904. (anglicky)
- ZADEH, L. A. Fuzzy algorithms. Information and Control. 1968, s. 94–102. DOI 10.1016/S0019-9958(68)90211-8. (anglicky)
- ZADEH, L. A. Quantitative fuzzy semantics. Information Sciences. 1971, s. 159–176. DOI 10.1016/S0020-0255(71)80004-X. (anglicky)
- LEE, E. T.; ZADEH, L. A. Note on fuzzy languages. Information Sciences. 1969, s. 421–434. DOI 10.1016/0020-0255(69)90025-5. (anglicky)
- ZADEH, L. A. A Rationale for Fuzzy Control. Journal of Dynamic Systems, Measurement, and Control. 1972, s. 3. DOI 10.1115/1.3426540. (anglicky)
- ZADEH,, L. Toward a theory of fuzzy systems [online]. 1969 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ZADEH, L. A. Fuzzy probabilities. Information Processing & Management. 1984, s. 363–372. DOI 10.1016/0306-4573(84)90067-0. (anglicky)
- ZADEH, L. A. Toward a theory of fuzzy information granulation and its centrality in human reasoning and fuzzy logic. Fuzzy Sets and Systems. 1997, s. 111–127. DOI 10.1016/S0165-0114(97)00077-8. (anglicky)
- Eurasian Academy Official Site
- Fuzzy logic—a personal perspective. Fuzzy Sets and Systems. 2015-05-21, s. 4–20. Dostupné online [cit. 2015-06-16]. DOI 10.1016/j.fss.2015.05.009. (anglicky)
- "Jews in Computer & Information Science" on the JINFO.org website
- Анвар Унугви "Жанет Селимова" Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine (Mamoirs of Lotfi A. Zadeh's cousin in Baku, theatrical director, professor Zhanet Selimova).
- Gale, Thomson. Lotfi Asker Zadeh Biography World of Computer Science
- McNeil & Freiberger, p.19
- http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?arnumber=06052364
- McNeil & Freiberger, passim
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lotfi Zadeh na Wikimedia Commons