Lot (ryzost)

Tato jednotka byla historicky zavedena ve středověku.

• Privilegium vídeňského cechu zlatníků z roku 1366 o zkoušení drahých kovů předepisuje ryzost 20 karátů pro zlaté zboží a 15 lotů pro stříbrné zboží a nařizuje slévání drahých kovů pod dohledem mincmistra. Zkoušky ryzosti ukazují, že se tato ryzost dodržovala u mincí, nádobí a šperky bývají 14 nebo 13lotové.
  

  Rakousko-uherský lotový punc pro 13 lotové stříbro (rok 1807)
• Císaři Maxmilián I. roku 1494, Ferdinand I. 1562 a Rudolf II. 1582 dosavadní předpisy potvrdili.
• Patent císaře Leopolda I. z roku 1659 stanovil nejnižší ryzost 14 lotů pro každé stříbrné zboží.
• Patent císaře Josefa I. z roku 1708 povoluje také 13lotové stříbro. Stříbrníci totiž protestovali, že 15lotové stříbro je příliš měkké a pro některé výrobky tudíž nevhodné.
• Císař Karel VI. roku 1737 zvýšil opět ryzost na 15 lotů stříbra.
• Puncovní patent císařovny Marie Terezie roku 1774 uvádí vyobrazení úředních puncovních značek pro stříbrné lotové zboží, 15 lotů, 13 lotů a pro zboží nižší ryzosti zavádí označení schlechtes Silber (špatné stříbro).
• Patent císaře Josefa II. z roku 1788 potvrzuje 15 a 13 lotů.
• Používání podílů Rakousku zrušil Puncovní zákon císaře Františka Josefa I. z roku 1866, od 1. ledna 1867 do konce trvání říše platila nová soustava s přepočty na tisícinné vyjádření promile. Stříbrné zboží bylo odstupněno čtyřmi číselnými značkami, které se začaly razit na zboží: č. 1. 950/1000 (15 lotů), č. 2 900/1000 (14 lotů), č. 3 800/1000, č. 4 750/1000 (12 lotů).

Základem je celek, tj. 1 hřivna (marka) ryzího stříbra = 16 lotů = 64 kventlíků. 16 lotů je vyjádřeno současnou mírou jako 1000/1000, 1 lot = 62,5/1000. Loty do soustavy SI nepatří.

• 1 lot = 62/1000
• 12 lotů = 750/1000
• 13 lotů = 812,5/1000
• 14 lotů = 875/1000
• 15 lotů = 937,5/1000
• 16 lotů = 999/1000