Loretánská kaple v Jaroměřicích nad Rokytnou

Loretánská kaple v Jaroměřicích nad Rokytnou je již neexistující loretánská kaple dokončená v roce 1673 při jaroměřickém klášteře servitů.

Půdorys jaroměřické lorety. Pomyslná osa protínající čísla (1) a (2) je dnešní ulicí Klášterní

Historie

Zbudování jaroměřické lorety souvisí se závazkem Jana Antonína z Questenberka, jejž učinil, když byl v 60. letech 17. století těžce nemocen.[1] Se stavbou lorety se započalo v roce 1668 v místě bývalého domu Koráb, sídla duchovního personálu lhotského špitálu. Plánem bylo, aby mariánský domek obklopoval uzavřený prostor tvořený oběžnou, křížovou chodbou.[2] Vzorem jaroměřické lorety byla loretánská kaple v Mikulově. Stavba byla dokončena v roce 1673. První slavnostní mše svaté 17. září se zúčastnil i sám císař Leopold I. Pod dlažbou loretánské kaple byla vybudována questenberská hrobka.

Jaroměřická loreta se stala cílem slavných poutí.[3] Syn Jana Antonína Jan Adam z Questenberku se obíral myšlenkou postavit při loretě a klášteru velký klášterní kostel. Tento záměr však zůstal jen na papíře.[4]

Když byl v roce 1784 servitský klášter zrušen a jeho objekt koupen hrabětem Dominikem Ondřej z Kounic s tím úmyslem, že v něm zřídí továrnu na výrobu sukna, koupil Kounic roku 1785 spolu s klášterem i loretu s ambitem. Podle jeho rozhodnutí byla loreta zbořena spolu se schodištěm k ní, ambit byl stavebně přeměněn na 14 bytů a stojí dodnes. V dnešní uličce Klášterní, procházející místem, kde uprostřed ambitu stávala loretánská kaple, je evidováno 16 adres. Questenberské a jiné ostatky z hrobky pod loretou byly přeneseny do svatojosefské kaple a poté na nový jaroměřický hřbitov.

Odkazy

Reference
  1. FIŠER, J. Jaroměřický památník Jaroměřice nad Rokytnou, 1939
  2. PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. Díl I. 1. vyd. Arca JiMfa: Třebíč, 1994. ISBN 80-85766-38-8
  3. SUCHARDA, J., NOVÁČEK, O., JIČÍNSKÝ, P. Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou. Hrotovice : PhDr. Jan Sucharda – JAS Hrotovice, 2002
  4. Záměr dokládá např. kresba přisuzovaná N. Millichovi zachycující ideální návrh jaroměřického barokního areálu po roce 1716.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.