Lom (Bulharsko)

Lom (bulharsky Лом) je město ležící v severozápadním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině u ústí řeky Lom do Dunaje. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 22 tisíc[2] obyvatel.

Lom
Лом

znak
Poloha
Souřadnice43°49′31″ s. š., 23°14′15″ v. d.
Nadmořská výška20 m n. m.
StátBulharsko Bulharsko
oblastMontanská
obštinaLom
Lom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha52,2 km²
Počet obyvatel25 149 (2020[1])
Hustota zalidnění481,8 obyv./km²
Etnické složeníBulhaři
Náboženské složenípravoslaví
Správa
Oficiální webadm.lom.bg/en/index.html
PSČ3600
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Lom byl založen Thráky, kteří ho nazývali Artanes. Když sem přišli Římané, postavili nad ústím řeky pevnost Almus a od toho se odvozuje současný název. Lom si podržel strategický význam i v pozdějších dobách, zejména v období Vidinského despotátu a následně Vidinského carství.

Sídlo bylo na současném místě založeno za osmanské nadvlády, nejspíš roku 1695. V roce 1704 je připomínán jako Lom palanka. Slovo palanka se používalo pro sídla, která velikostí i významem převyšovala vesnici, ale nebyla to města. V roce 1798 ho vyrabovali muslimští zbojníci.

S rozvojem plavby po Dunaji začal po roce 1830 význam Lomu růst. Velkým impulsem něj bylo postavení silnice ze Sofie, v důsledku něhož se stal hlavním vývozním přístavem do Vídně, a to se odrazilo ve zdejší architektuře. Díky zdejšímu bohatství stál Lom v popředí bulharského obrození. Byla zde v právě postavené škole založena jedna z prvních knihoven v Bulharsku (1848) a ta získala záhy samostatnou budovu (1856).[3] Také zde byla založena první ženská společnost (1857), otevřena dívčí škola (1860) a provedeno jedno z prvních divadelních představení v zemi. V roce 1869 se zde nacházelo 120 obchodů, 148 obchodních zastoupení, 175 hokynářství, 34 kaváren, 6 hotelů a 2 mlýny. Město se rozkládalo kolem staré pevnosti, do které se vcházelo branami – Vidiskou, Belogradčickou a Sofijskou. Lomští obchodníci dodávali zboží na všechny významné trhy.

Roku 1878 se Lom stal součástí Bulharského knížectví a bezprostředně poté, na podzim téhož roku, tu byla otevřena střední škola.[3] V roce 1880 měl 7 500 obyvatel. V roce 1894 zde dva Češi, Malotín a Hozman, otevřeli pivovar a současně začal provoz továren na keramiku a tabák. Na přelomu století byly v Lomu založeny desítky spolků, mezi něž patřily: tělocvičný spolek Dunavski junak (1895), turistický spolek Asparuchov chălm (1914) a archeologická společnost Almus s muzeem (1925), čímž byly položeny základy pro současné historické muzeum. V roce 1913, v době významného starosty Georgi Manavského, byla otevřena elektrárna. Na počátku dvacátého století v Lomu existovaly banky Bogatstvo a Lomská lidová banka, byly tu pobočky sofijských a zahraničních bank, pět akciových společností a devět zastoupení přepravních společností. V důsledku ekonomické prosperity si mnoho lomských rodin postavilo domy podle návrhů rakouských, maďarských, německých a belgických architektů ve stylu pozdní secese, na které je město stále hrdé. V roce 1921 se gymnázium přeměnilo na pedagogickou školu, jednu z dvanácti v Bulharském knížectví, která funguje dodnes.[3]

Významní rodáci

  • Jana Jazova (1912 – 1974), spisovatelka

Obyvatelstvo

Ve městě žije 22 583 obyvatel a je zde trvale hlášeno 25 149 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 1]

  •   Bulhaři: 17 354 (79.4 %)
  •   Romové: 4 231 (19.3 %)
  •   Turci: 47 (0.2 %)
  •   ostatní: 237 (1.1 %)

Odkazy

Poznámky

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

  1. Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
  2. Dostupné online.
  3. Община Лом [online]. Община Лом [cit. 2020-11-28]. Kapitola История на град Лом. Dostupné online. (bulharsky)
  4. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.