Lobos (ostrov)

Ostrov Lobos (Vlčí Ostrov) byl jmenován podle velkého množství mořských vlků, nazývaných také jako středomořští tuleni, kteří tam žili. Středomořští tuleni byli jediní obyvatelé ostrova, když objevili španělští dobyvatelé souostroví Kanárských ostrovů v patnáctém století, ale s příchodem člověka tato zvířata byla masově lovena námořníky a rybáři, kteří je považovali za zdroj potravin, tuku a kůže. V důsledku tohoto lovu tento druh na ostrově nakonec zanikl a jeho přítomnost je nyní jen příležitostná.

Ostrov Lobos, stejně jako ostatní Kanárské Ostrovy, je sopečný ostrov. Jeho stáří se odhaduje mezi 6000 a 8000 lety. Nejvyšší bod je na ostrově sopečné kaldery, Montaña La Caldera,127 metrů nad mořem. Ostrov zahrnuje malé jezero, ale nízké srážky vytvářejí suchou krajinu.

 Navzdory tomu, že je to poušť a sopečná krajina, ostrov Lobos má velké množství přírodních lokalit. Existuje více než 130 druhů rostlin, včetně siempreviva (Limonium ovalifolium), který je endemický na ostrově, a moře Uvilla (Tetraena fontanesii), které je velmi atraktivní, jeho tvarem a barvou.[3]

Stejně tak jsou ptáci důležitou součástí ostrova: má velké množství mořských ptáků, kteří obvykle hnízdí na útesech a skalách.Mezi těmito druhy jsou shearwater Cinderella, little shearwater a racek stříbřitý. Také v rezidenci jsou storm petrel, Bulwer's petrel a yellow-legged gull.. Kromě ptáků je ve vodách velká rozmanitost ryb. Z nich oplývají staré ryby (Kanárské ryby), barakudy, žralok kladivoun, cejn a pruhované ryby.

Kvůli jeho velké rozmanitosti byla lokalita vyhlášena za chráněnou zónu, Parque Natural del Islote de Lobos. Byl také prohlášen za zvláštní oblast ochrany (SPA) pro ptáky.

Nedávné archeologické nálezy dospěly k závěru, že starověký Řím založil na ostrově (případně sezónní) osídlení, které souviselo s získáním purpurového barviva. 

 V roce 1405 sloužil ostrov Lobos jako základna pro obnovu dobytí Fuerteventury Jeanem Béthencourtem. Do roku 1968 byli jedinými obyvateli ostrova farář a jeho rodina, která měla zodpovědnost za provoz majáku Faro de Lobos, který se nachází na Punta Martiño na severním cípu ostrova, významného místního orientačního bodu (jeho jméno bylo Antonito; škola ve městě Corralejo byla pojmenována po něm). Ostrov byl jedním z prvních přírodních oblastí Kanárských ostrovů, které byly v roce 1982 označeny za přírodní park. Později byl ostrov označen jako oblast zvláštní ochrany ptáků a na ostrově se vyskytuje mnoho mořských druhů stěhovavých ptáků.

Pravidelné plavby zajišťují lodní dopravci z přístavu Corralejo během denního světla. K ochraně přírodní krajiny před dopadem člověka je přístup omezen na vyhrazené prostory a na řadu turistických stezek označených směrovými značkami pro ochranu chráněných oblastí. Cesta vede návštěvníky z lodi přes rozmanitou krajinu, včetně majáku v Punto Martino a na vrchol kaldery. K dispozici je malá chráněná mořská laguna, Playa de la Concha, s písečnou pláží na koupání.

Návštěvníci mohou požádat o povolení z místního úřadu pro životní prostředí v Fuerteventura k táboru na ostrově na maximálně tři noci v jednom povoleném místě známém jako "El carpintero" (tesař).Ostrov je oblíbeným místem pro výlety turistů z Fuerteventury, kteří mají zájem o flóry, fauny a geologii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lobos Island na anglické Wikipedii.

• R. Pott, J. Hüppe, W. Wildpret de la Torre, Die Kanarischen Inseln. Natur - und Kulturlandschaften, Eugen Ulmer Verlag, 2003, ISBN 9783800132843

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lobos na Wikimedia Commons
• Viajes a vela en las Islas Canarias, Španělsko ~ turismo vela: Isla de Lobos. Citováno 3. října, 2010
• Isla de Lobos. Islas Canarias