Lobeč (zámek)

První písemná zmínka o statku Lobeč pochází z roku 1323, kdy Přísnobor z Lobče daroval zdejší majetek svému příteli Jindřichovi z Mutěnic. Obec byla rozdělena na Horní a Dolní Lobeč, oba statky často střídaly majitele a tvrz - již jako pustá - se připomíná v roce 1513. Po celé 16. století patřil statek Lobeckým z Lobče, v roce 1601 jej koupila Barbora Berková, rozená Lobkovicová, a připojila jej k panství Bezděz. Berkům z Dubé byl majetek zkonfiskován za účast ve stavovském povstání a v roce 1623 jej získal Albrecht z Valdštejna, tehdy spadala Lobeč pod panství Houska. Jako odměnu za účast na Valdštejnově vraždě získal Bezděz s dalšími statky plukovník Walter Butler (1634), který měl vyplatit dalšího účastníka Valdštejnovy exekuce, irského podplukovníka Roberta Geraldina. Protože Butler neměl dostatek financí na vyrovnání, bylo od Bezdězu odděleno panství Mšeno-Lobeč a v roce 1638 darováno Geraldinovi.

Zámecký park

Za Roberta Geraldina byl někdy v polovině 17. století v Lobči vystavěn zámek, pravděpodobně na základech zaniklé tvrze. Sňatkem Geraldinovy dcery Marie Kláry přešla Lobeč do majetku Věžníků z Věžník, jimž patřil přes sto let až do roku 1765. Věžníkové nechali mimo jiné postavit zámek v nedalekém Romanově. Ten byl ale zbořen v roce 1724, kdy Jan Ignác Věžník přestavoval zámek v Lobči a použil stavební materiál z Romanova. Za Věžníků narůstaly dluhy a díky tomu je také známý popis zámku z roku 1746 pořízený v rámci stanovení odhadní ceny panství.

V letech 1765–1802 patřila Lobeč Clary-Aldringenům, poté se zde vystřídaly rodiny Veithů a Kouniců, za nichž byl statek opět připojen k panství Houska. V roce 1828 koupila Lobeč pražská rodina Vaňků, z níž Václav Vaňka (1798–1872) byl pražským primátorem. Za nich také došlo v roce 1833 k úpravám zámku, jeden z dalších majitelů, advokát a úspěšný podnikatel Rudolf Cicvárek (1860–1950), modernizoval dodnes fungující pivovar. V roce 1928 koupil Lobeč generální ředitel Škodových závodů Josef Šimonek (1862-1934), který zde zemřel a jeho potomkům patřil zámek do roku 1948. Po znárodnění v roce 1948 sloužil zámek nejprve potřebám státního statku, později jako rehabilitační léčebna psychiatrické kliniky pražské fakultní nemocnice na Karlově náměstí.

Vstupní průčelí zámku

Lobečský zámek je jednopatrová budova na obdélníkovém půdorysu postavená v barokním slohu. Vstupní průčelí směrem od obce je oživeno rizalitem a balkónem. Jižním a východním směrem je zámek obklopen hospodářskými budovami, které slouží správě firmy Ing. Jaromír Šimonek - Dvůr Lobeč. Rodině Šimonků byl areál vrácen v restituci v roce 1991 a zámek prošel náročnou rekonstrukcí, dnes slouží jako penzion. Součástí areálu je sklep vytesaný ve skále pod zámkem, který je pravděpodobně jediným pozůstatkem bývalé tvrze a dnes slouží jako vinný sklípek. Západně od zámku je situován volně přístupný upravený park.

• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. - Severní Čechy; Praha, 1984, s. 286-287
• KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV., s. 208-210 ISBN 80-85983-16-8

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Lobeč na Wikimedia Commons
• Zámek na webu NPÚ