Livonština
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy). V současnosti livonština, ze všech stran obklopená nepříbuznou baltskou lotyštinou, stojí před zánikem, přes snahy o její udržení.
| Livonština (līvõ kēļ) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | TAKŘKA vymřelý jazyk[1] |
| Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není (B) není (T) |
| ISO 639-3 | liv |
| Ethnologue | LIV |
| Wikipedie | |
| testovací provoz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Livonština používá latinského písma (s několika vlastními znaky); slovní zásobou a výslovností je z ugrofinských jazyků velice blízká estonštině a finštině. Její ortografie je sloučeninou estonštiny a lotyštiny.
Počet mluvčích
Údaje o počtu obyvatel, mluvících livonsky, si z pochopitelných důvodů poněkud odporují. Údaje ze šedesátých let 20. století uváděly ještě „několik set“ obyvatel. Dnešní údaje (tedy 2004) uvádějí něco mezi 10 a 35 obyvateli, přičemž plynně má jazyk ovládat jen asi 5 až 7 obyvatel, převážně velmi stará generace – střední i mladá generace mluví výhradně lotyšsky. Přesto však Livonci jako národnost jsou v Lotyšsku jako národnostní menšina úředně uznaní a mohou do svého průkazu dostat na požádání záznam, který poukazuje na jejich livonskou národnost.
Předposlední rodilý mluvčí livonštiny Viktor Berthold zemřel 28. února 2009.[2] Byl údajně téměř posledním rodilým mluvčím, který měl livonštinu jako svůj první, rodný jazyk. Ostatní dnes žijící jsou už jen lidé, kteří mají jako primární jazyk nějaký jiný než livonštinu.[2]
Poslední mluvčí, Grizelda Kristiņ, zemřela 2. června 2013.
Abeceda
Livonská abeceda je smíšenina estonského a lotyšského pravopisu.
| Velká písmena | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| A | Ā | Ä | Ǟ | B | D | Ḑ | E | Ē | F | G | H | I | Ī | J | K | L | Ļ | M | N | Ņ | O | Ō | Ȯ | Ȱ | (Ö) | (Ȫ) | Õ | Ȭ | P | R | Ŗ | S | Š | T | Ț | U | Ū | (Y) | (Ȳ) | V | Z | Ž |
| Malá písmena | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| a | ā | ä | ǟ | b | d | ḑ | e | ē | f | g | h | i | ī | j | k | l | ļ | m | n | ņ | o | ō | ȯ | ȱ | (ö) | (ȫ) | õ | ȭ | p | r | ŗ | s | š | t | ț | u | ū | (y) | (ȳ) | v | z | ž |
Ukázka jazyka
- ahoj – tēriņtš
- jedna – ikš
- dvě – kakš
- tři – kuolm
- čtyři – nēļa
- pět – vīž
- šest – kūž
- sedm – seis
- osm – kōdõks
- devět – īdõks
- deset – kim
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
livonsky | Amād rovzt attõ sindõnd brīd ja īdlizt eņtš vǟrtitõks ja õigiztõks. Näntõn um andtõd mūoštõks ja sidāmtundimi, ja näntõn um īdtuoisõ tuoimõmõst veļkub vaimsõ. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Reference
Literatura
- CHVÁTAL, Václav et alii: Sidāmist pōlam! Līvõkīel sõnā vōla, rõksõnārōntõz ja gramātik. Praha 2002
- de SIVERS, Fanny: Parlons Live. Une langue de la Baltique. L'Harmattan, Paris 2001
- SĪLE, Zoja: Lībiešu valodas ĀBECE. SIA Likteņstāsti, Rīga 2005
- VIITSO, Tiit-Rein & ERNŠTREITS, Valts: Līvõkīel-ēstikīel-lețkīel sõnārōntõz. Tartu Ülikool/Latviešu valodas aģentūra, Tartu/Rīga 2012
- MOSELEY, Christopher: Livonian. Lincom Europa, München 2002, ISBN 3-89586-158-8
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu livonština na Wikimedia Commons - (anglicky) „Virtuální Livonsko“ — základní informace o livonštině a Livonsku
