Liuva II.

Liuva II. (583^? – 603) byl v letech 601 až 603 vizigótským králem v Hispánii, Septimánii a Galicii.[1] Po smrti svého otce krále Rekkareda I. v roce 601 ve věku 17 roků[2] převzal vládu ve vizigótské říši. Byl nemanželským synem,[2] jeho matkou byla prostá žena.

Liuva II.
Narození	583 nebo 584
Úmrtí	603 nebo prosinec 603 Toledo
Povolání	panovník
Rodiče	Rekkared I.
Příbuzní	Suintila (sourozenec)
Funkce	vizigótský král (601–603)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Král Rekkared I. v roce 587 přijal katolickou víru a mnoho dalších Vizigótů ho následovalo, tím ve vizigótském království začala převládat katolická víra nad ariánskou. Mnoho vlivných lidí se s touto skutečností nesmířilo a tak po nástupu mladého krále Liuvy II. se snažili tuto situaci zvrátit. Na jaře 602 se gótský šlechtic Witterich spiknul s biskupem Sunnou z Méridy. V době kdy jim bylo svěřeno velení armády k odražení Byzantinců, využili svých pozic v čele vojsk k tomu, aby získali vlivné lidi na svou stranu. Když nadešel čas k vyhnání Byzantinců, tak Witterich místo toho s vojsky na jaře roku 603 zaútočil na královský palác v Toledu, kde byl král Liuva zajat a uvržen do toledské kobky,[3] kde mu byla utnutá pravá ruka, (podle vizigótské tradice, mohl vládnout jen tělesně zdravý král[2]) Po té Witterich nechal Liuvu odsoudit[4] a někdy mezi 12. červnem a 7. srpnem roku 603 popravit.[3] Smrtí krále Liuvy byla ukončena vláda dynastie, kterou založil král Leovigild.

Do čela vizigótského království se nechal dosadit Witterich.

Tremissis z Mérida ražený za krále Liuvy II.