Lirainosaurus
Lirainosaurus („štíhlý ještěr“) byl rod titanosaurního sauropodního dinosaura z čeledi Saltasauridae a podčeledi Lirainosaurinae, žijícího v období pozdní svrchní křídy (geologický stupeň pozdní kampán až raný maastricht, asi před 72 až 70 miliony let) na území dnešního Španělska.
Lirainosaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 72 až 70 miliony let | |
---|---|
Výlitek mozkovny lirainosaura | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Sauropoda |
Čeleď | Saltasauridae |
Podčeleď | Lirainosaurinae |
Rod | Lirainosaurus Sanz et al., 1999 |
Binomické jméno | |
Lirainosaurus astibiae Sanz et al., 1999 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Objev a zařazení
Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v sedimentech souvrství Marnes Rouges Inferieures v oblasti Laño v provincii Burgos na severu Španělska.[1] Formálně popsán byl v roce 1999 týmem španělských paleontologů.[2] Původně byl tento dinosaurus znám pouze podle fosilních fragmentů lebky, zubů a několika obratlů, v roce 2013 však byly identifikovány další pravděpodobné fosilie tohoto druhu.[3] Tento dinosaurus byl mohutný čtyřnohý býložravec, dosahující však na poměry sauropodů malých rozměrů, a to délky asi 7 metrů a hmotnosti kolem 1 tuny.[4] Přesnější rozměry tohoto dinosaura však na základě dostupného fosilního materiálu není možné stanovit.[5]
Systematické zařazení
V roce 2018 byla publikována odborná práce, která řadí lirainosaura spolu s rody Ampelosaurus a Atsinganosaurus do společné, nově stanovené podčeledi Lirainosaurinae.[6] V roce 2020 se k nim přidal rod Garrigatitan. Blízce příbuzným rodem je také španělský Abditosaurus.
Odkazy
Reference
- B. Vila; A. Galobart; J.U. Canudo; J. Le Loeff; et al. (2012). "The diversity of sauropod dinosaurs and their first taxonomic succession from the latest Cretaceous of southwestern Europe: Clues to demise and extinction". Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 350-352 (15): 19–38. doi:10.1016/j.palaeo.2012.06.008
- J. L. Sanz, J. E. Powell, J. Le Loeuff, R. Martinez, and X. Pereda-Suberbiola (1999). "Sauropod remains from the Upper Cretaceous of Laño (north central Spain). Titanosaur phylogenetic relationships." Estudios del Museo de Ciencias Naturales de Alava 14(1): 235-255.
- Díez Díaz, V., Pereda Suberbiola, X. and Sanz, J. L. (2013). The axial skeleton of the titanosaur Lirainosaurus astibiae (Dinosauria: Sauropoda) from the latest Cretaceous of Spain. Cretaceous Research, 43: 145-160.
- Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (Second Edition). Princeton University Press, str. 234 (anglicky)
- Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 37). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- Koen Stein, Pascal Godefroit & Xavier Valentin (2018). The titanosaurian dinosaur Atsinganosaurus velauciensis (Sauropoda) from the Upper Cretaceous of southern France: New material, phylogenetic affinities, and palaeobiogeographical implications. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.06.015
Literatura
- B. Vila, M. Suñer, A. Santos-Cubedo, J. I. Canudo, B. Poza and A. Galobart (2011). Saurischians through time. In A. Galobart, M. Suñer, & B. Poza (eds.), Dinosaurs of Eastern Iberia 130-168.
Externí odkazy
- Profil na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
- Informace na webu Fossil Works (anglicky)
- Článek na webu Equatorial Minnesota (anglicky)