Liptovské Revúce
Liptovské Revúce jsou obec na Slovensku v okrese Ružomberok. V roce 2017 zde žilo 1 543 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233.
Liptovské Revúce | |
---|---|
Pohled na obec | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°55′50″ s. š., 19°12′10″ v. d. |
Nadmořská výška | 670 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Žilinský |
Okres | Ružomberok |
Tradiční region | Liptov |
Liptovské Revúce | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 76,91 km²[1] |
Počet obyvatel | 1 543 (31.12.2017) |
Hustota zalidnění | 20,1 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Jana Šimová[2] |
Vznik | 1233 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 044 |
PSČ | 034 74 |
Označení vozidel | RK |
NUTS | 510718 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Nejstarší zmínka o slovanské občině pochází z roku 1233, kdy král Ondřej II. daroval jistému Hudkovi 3 podluží země (Terra Reucha). Občina s názvem Revúca zanikla v roce 1355. Další zmínky o prostoru Liptovských Revúc pocházejí až z 15. století, kdy se osada vzpomíná v souvislosti se zpracováním měděné rudy vytěžené v Špané Dolině. S úpadkem důlní činnosti klesal i význam osady a po skončení těžby v roce 1560 již v obci převládalo zemědělství.
V roce 1625 se v likavském urbáři objevila Nižná a Stredná Revúca. V roce 1671 se objevila zmínka o Velké a Malé Hrickové (Vyšná Revúca), čímž se spojily tři osady později už s názvem Tri Revúce (Revúca, Velká a Malá Revúca) pod jedním panstvím.
Revúckou dolinou vedla stará královská cesta z Krakova přes Liptov a sedlo Veľký Šturec do Banské Bystrice a dále do Budapešti. Obyvatelé obce se proto často živili i jako povozníci nebo pronajímali své koně na překonání stoupání přes Šturec. Po výstavbě nové silnice z Ružomberka do Banské Bystrice přes Donovaly a výstavbě Košicko-bohumínské železnice a úzkokolejné tratě Ružomberok – Korytnica kúpele tento způsob obživy ztratili.
První polovina 20. století byla v obci ve znamení vystěhovalectví, zejména během krizových let obyvatelé odcházeli do Evropy a Severní Ameriky. Během druhé světové války se obyvatelstvo aktivně zapojilo do Slovenského národního povstání, kdy se obec stala důležitou zásobovací trasou povstalců a byla bombardována a obsazena fašisty až do jejího osvobození Rudou armádou 4. dubna 1945. Revúčané v padesátých letech 20. století v důsledku industrializace pracovali zejména v průmyslových podnicích ve městech Ružomberok, Liptovský Mikuláš a Banská Bystrica. V sedmdesátých letech pak došlo k vybudování nové školy, požární zbrojnice, ale i lyžařského svahu.[3]
Zajímavosti
- nejvyšší počet obyvatel měla obec v roce 1961, kdy počet stoupl na 2 261 obyvatel
- v obci byl původně dřevěný kostel z roku 1694, na jehož místě byl postaven v roce 1819 barokně-klasicistní římskokatolický kostel; samostatná farnost v obci vznikla v roce 1772 a patřila pod spišskou diecézi
- Liptovské Revúce jsou známé i organizováním akce ve vaření brynzových halušek pod názvem Revúcké noky
- v katastrálním území obce je chráněné území Revúca, které představuje zachovalou podhorskou říčku s chráněnou flórou a faunou
Osobnosti obce
- Miroslav Saniga (* 1964) – vědecký pracovník, přírodovědec a spisovatel
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liptovské Revúce na slovenské Wikipedii.
- Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 937 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2015-08-29]. S. 3. Dostupné online. (slovensky)
- Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Jana Šimová je v seznamu. Dostupné online.
- Oficiální stránka obce Liptovské Revúce Archivováno 25. 10. 2015 na Wayback Machine – část o obci (Osídlení)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Liptovské Revúce na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky