Lina Šternová

Lina Solomonovna Šternová (Лина Соломоновна Штерн; 14. srpnajul./ 26. srpna 1878greg. – 7. března 1968) byla sovětská lékařka, biochemička a fyzioložka, první ženská členka Akademie věd SSSR. Jejím nejvýznamnějším přínosem je výzkum hematoencefalické bariéry, jíž také Šternová dala roku 1921 dnes používané jméno.[1]

Lina Šternová
Narození14.jul. / 26. srpna 1878greg.
Liepāja
Úmrtí7. března 1968 (ve věku 89 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materŽenevská univerzita
Povoláníbiochemička, fyzioložka, bioložka, lékařka, vysokoškolská učitelka a chemička
ZaměstnavatelŽenevská univerzita
OceněníStalinova cena
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945
Řád rudé hvězdy
Řád rudého praporu práce
Pamětní medaile 800. výročí Moskvy
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
PříbuzníWilhelm Stern (sourozenec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se v Libau (dnes Liepāja v Lotyšsku) do židovské rodiny a vystudovala v Ženevě. Rozhodla se pokračovat v akademické kariéře a prováděla základní výzkum v biochemii a v neurovědách. Roku 1918 se stala první ženou s pedagogickou hodností na Univerzitě v Ženevě; byla jmenována profesorkou chemie a fyziologie a zkoumala buněčné dýchání.

V roce 1925 emigrovala do Sovětského Svazu na základě svého ideologického přesvědčení. V letech 1925 až 1948 sloužila jako profesorka 2. lékařského ústavu.

V letech 1929 až 1948 byla Šternová ředitelkou Institutu fyziologie Akademie věd SSSR. Kromě mnoha jiných problémů Šternová a její skupina pracovali na výzkumu dlouhověkosti a spánku. Pod jejím vedením pracovaly multidisciplinární týmy na problematice hematoencefalické bariéry. Výsledky této práce byly později uplatněny v klinické praxi a zachránily tisíce životů na frontách druhé světové války. V roce 1939 se stala jako první žena řádným členem Akademie (akademikem).[2] V roce 1943 získala Stalinovu cenu.[3]

Pronásledování

Od vypuknutí druhé světové války byla Šternová členkou Ženského antifašistického výboru a Židovského antifašistického výboru (JAC). Když v lednu 1949 byli členové židovského antifašistického výboru pozatýkáni a pod smyšlenou záminkou odsouzeni k trestu smrti, Šternová byla jedinou přeživší. Rozsudek smrti byl změněn na trest odnětí svobody, následovaným pěti roky vyhnanství. V exilu byla v Džambulu (dnešní Taraz v Kazachstánu).[zdroj?]

Po Stalinově smrti v roce 1953 bylo Šternové dovoleno vrátit se do Moskvy a v letech 1954–1968 vedla Oddělení fyziologie na Biofyzikálním ústavu Akademie věd SSSR.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lina Stern na anglické Wikipedii.

  1. Lina Stern: Science and fate by A.A. Vein.
  2. Women in Medicine: An Encyclopedia by Laura Lynn Windsor, pp188-189
  3. Lina Stern (1878–1968): Physiologin und Biochemikerin, erste Professorin an der Universität Genf und Opfer stalinistischer Prozesse (in German)
  4. rehabilitation of reputation

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.