Liestal

Liestal (dříve psáno Liesthal) je hlavním městem okresu Liestal a kantonu Basilej-venkov. Nachází se 17 km jižně od Basileje.

Liestal

znak
Poloha
Souřadnice47°29′2″ s. š., 7°44′6″ v. d.
Nadmořská výška755 m n. m.
StátŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBasilej-venkov
OkresLiestal
Liestal
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha18,21 km²
Počet obyvatel14 390 (2018)[1]
Hustota zalidnění790,2 obyv./km²
Správa
StarostaLukas Ott
Oficiální webwww.liestal.ch
Telefonní předvolba061
PSČ4410
Označení vozidelBL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Jméno Liestal bylo poprvé zmíněno v roce 1225. První osídlení je datováno do doby starověkého Říma. Vývoj města určovalo jeho strategické umístění na cestě mezi prvním mostem přes Rýn v Basileji a Gotthardským průsmykem.

Občané Liestalu se v letech 1476 a 1477 účastnili Burgundských válek proti Karlovi Smělému. Roku 1501 starosta přísahal věrnost švýcarské konfederaci, což zapříčinilo opakované rozbroje se sousedním Rheinfeldenem, který patřil Habsburkům.

V sedmnáctém století se v důsledku farmářské rebelie Liestal vzbouřil proti Basileji a následně byl obsazen basilejským vojskem. Tři vůdcové rebelie byli v Basileji popraveni.

V roce 1789 město nadšeně oslavovalo francouzskou myšlenku svobody a rovnosti. Napoleon byl při svém průchodu roku 1797 bujaře oslavován. Po jeho pádu se město opět podrobilo nadvládě Basileje.

Zvrat v městě způsobila také červencová francouzská revoluce v roce 1830.

17. března 1832 byla zvolena prozatímní vláda a Liestal byl stanoven hlavním městem nového kantonu.

Geografie

Liestal měl v roce 2009 rozlohu 18,19 km², z toho 16,4 % zemědělské půdy a 58,7 % lesů. 23,9 % rozlohy tvořilo osídlení (budovy a cesty) a zbylých 0,2 % byly řeky, ledovce a hory.

Osídlení tvořily průmyslové budovy (2,6 %), obydlí (12,1 %) a dopravní infrastruktura (5,7 %).

Staré město je situováno na skalnatém výčnělku mezi řekami Ergolz a Orisbach, a mezi Basilejí a pohořím Jura.

Ve městě se nachází široká hlavní ulice (Gassenmarkt) a dvě ulice postranní.

V sedmnáctém století se podél kanálu rozvinula komerční čtvrť Gestadeck.

V osmnáctém století se rozvinulo několik menších předměstí před městskými branami.

Demografie

Liestal měl v prosinci 2012 13 771 obyvatel.

2010

Populaci tvořilo 917 (6,8 %) dětí v rozmezí 0–6 let a 1 827 (13,5 %) dětí v rozmezí 7–19 let.

Dospělou populaci tvořilo 1 924 (14,2 %) lidí v rozmezí 20–29 let. 1 828 (13,5 %) lidí v rozmezí 30–39. 2 137 (15,8 %) lidí v rozmezí 40–49 a 2 705 (20,0 %) lidí v rozmezí 50–64.

Důchodců ve věku 65–79 bylo 1 620 (12,0 %). Nad 80 let jich bylo 593 (4,4 %).

2008

Lidé cizí národnosti tvořili 17,9 % obyvatelstva. Růst populace v letech 1997–2007 dosáhl hodnoty 7,7 %.

Procentuální zastoupení jednotlivých pohlaví bylo následující: muži 49,3 % a ženy 50,7 %.

Narodilo se 102 dětí švýcarským rodičům a 44 dětí cizincům cizí národnosti. Zemřelo 109 lidí švýcarské národnosti a 7 lidí cizí národnosti.

2000

Většina populace mluvila německy (83,2 %), druhým nejčastějším jazykem byla italština (5,1 %) a třetím srbochorvatština (2,1 %). Zbylých 122 obyvatel hovořilo francouzsky a 12 obyvatel rétorománsky.

25,2 % z obyvatel bylo narozeno přímo v Liestalu. 20,5 % bylo narozeno ve stejném kantonu, 26,3 % bylo narozeno jinde ve Švýcarsku. Mimo Švýcarsko bylo narozeno 24,2 % obyvatel.

5 441 nežilo ve svazku manželském. 5 993 jednotlivců bylo sezdáno. 751 bylo ovdovělých a 745 rozvedených.

Domů bylo ve městě 5 450 s průměrem 2,2 osoby na dům. 1 935 obývala pouze jedna osoba a 322 mělo 5 a více obyvatel.

1470 domů obývala vždy jen jediná rodina, z těchto domů bylo 141 postaveno před rokem 1919, 353 v letech 1919 až 1945, 735 v letech 1945 až 1990 a 241 v letech 1990 až 2000.

Bytů bylo ve městě 5 871. Nejběžnějším typem byly byty se čtyřmi místnostmi, kterých bylo 1 710. 268 bytů byly garsoniéry a 1 538 mělo 5 a více místností. 5 316 bylo obýváno celoročně, 379 pouze sezónně a 181 bylo prázdných.

Průměrná cena pronájmu dvoupokojového bytu byla 871 CHF (19 902 Kč), trojpokojového bytu 1 063 CHF (24 289 Kč) a čtyřpokojového 1 260 CHF (28 791 Kč)

Politika

Ve volbách roku 2007 vyhrála strana SP, která obdržela 34,8 % hlasů. Další tři strany byly SVP (25,05 %), FDP (18,83 %) a Strana zelených (17,23 %).

Volební účast byla 49,8 %.

Ekonomika

2008

Na plný úvazek bylo zaměstnáno 10 921 obyvatel. V primárním sektoru působilo 50 lidí, z nichž 36 bylo v zemědělství, 12 v lesnictví, nebo dřevozpracujícím průmyslu a 2 lidí byli rybáři, nebo působili v rybářském průmyslu. V sekundárním sektoru působilo 2 204 lidí, z nichž 1 107 pracovalo ve výrobě a 896 zaměstnávaly konstrukční práce. V terciárním sektoru působilo 8 667. 899 pracovalo ve velkoobchodě, maloobchodě, nebo v opravně motorových vozidel. 348 byli skladníci. 258 pracovalo v hotelu, nebo restauraci. 117 byli zpravodajové. 651 bylo ve finančnictví. 638 byli technici, nebo vědci. 660 bylo učitelů a 2 819 bylo ve zdravotnictví.

2007

Nezaměstnanost tvořila 2,75 %.

2005

160 lidí bylo zaměstnáno v primárním ekonomickém sektoru, působilo v něm 26 firem. V sekundárním sektoru bylo zaměstnáno 2 324 lidí a působilo v něm 145 firem. 10 189 lidí bylo zaměstnáno v sektoru terciárním (824 firem).

2000

Za prací do města dojíždělo 10 031 pracovníků (5,3 % ze zahraničí) a za prací mimo město jich odjíždělo 3 911 (0,2 % do zahraničí). 25,8 % pracujících využívalo na cestu do zaměstnání veřejnou dopravu a 35,7 % své vlastní auto.

Náboženství

V roce 2000 bylo v Liestalu 3 641 obyvatel (28,2 %) členy Římskokatolické církve a 5 626 (43,5 %) patřilo k Švýcarské reformní církvi. Zbylí obyvatelé se dělí na: Ortodoxní křesťany 261 (2,02 %), Křesťanské katolíky 36 (0,28 %), náležející k jiné křesťanské církvi 383 (2,96 %), židy 8 (0,06 %), islamisty 699 (5,41 %), buddhisty 31, hinduisty 119 a obyvatele jiného vyznání 30.

1 644 (12,71 %) obyvatel nepatřilo k žádné církvi a 452 (3,50 %) neodpovědělo na otázku.

Vzdělání

V Liestalu roku 2000 cca 6 806 (52,7 %) obyvatelstva dokončilo buďto vyšší odbornou školu, nebo mělo vyšší vzdělání (univerzita nebo Fachhochschule).

Z těch, kteří dokončili terciární vzdělání (1 895 studentů) bylo 59,3 % mužů švýcarské národnosti a 25,1 % žen švýcarské národnosti. 9 % mužů a 6,6 % žen bylo jiné národnosti.

2 096 studentů v Liestalu pocházelo z jiného města, nebo obce a naopak 220 obyvatel Liestalu dojíždělo za vzděláním mimo město.

Liestal má 2 knihovny (Kantonsbibliothek Baselland) a (Pädagogische Hochschule).

V roce 2008 bylo v knihovnách uchováno dohromady 249 271 knih, nebo jiných médií.

Místa národního dědictví

Jako místa švýcarského národního dědictví jsou zapsány:

Archeologický sklad Basilejské oblasti

Most Frenkenbrücke

Munzach (Římský statek)

Římský akvadukt

Kantonální Archiv

Staré město Liestalu

Zvyky
Chienbäse

O nedělní noci po Mardi Gras je oslavována Chienbäse. Tradice je datována do šestnáctého století. Města a obce v sousedství oslavují v podobném duchu.

Doprava

Město je situováno na dálnici A3.

Významní obyvatelé
  • Abel Seyler (1730–1800), divadelní režisér
  • Carl Spitteler (1845–1924), držitel nobelovy ceny za literaturu
  • Wilhelm Eduard Brodtbeck (1873–1957), architekt
  • Bohuslav Martinů (1890–1959), český skladatel, který zemřel v Liestalu.
  • Martin Schadt (* 1938), fyzik
  • Philipp Degen (* 1983), fotbalista

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liestal na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-06-02]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.