Lidový dům ve Vysočanech

Lidový dům ve Vysočanech (Freyova 291/8, Praha 9. Kulturní památka od roku 1958[1]) byl místem důležitých výstav koncem normalizace a krátce po pádu komunistického režimu. Osobní zodpovědnost za výstavní program vzal na sebe tehdejší pracovník odboru kultury na ONV Praha 9 Jiří Halík, pozdější kvestor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Lidový dům ve Vysočanech
Lidový dům ve Vysočanech
Poloha
AdresaFreyova 291/8, Praha 9 - Vysočany, Česko Česko
UliceFreyova
Souřadnice50°6′23,43″ s. š., 14°30′10,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky40841/1-1716 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Lidový dům ve Vysočanech je dřevěná hala s ocelovou konstrukcí, kterou si jako spolkovou budovu postavila v letech 1919-1921 Československá sociálně demokratická strana dělnická (ČSDSD). Po dokončení stavby a rozpadu ČSDSD roku 1921 přešel Lidový dům do majetku KSČ. Až do války sloužil Lidový dům také jako divadelní sál, po válce zde byl sklad zeleniny. Roku 1981 byl opraven a navrácen původnímu účelu. V roce 1984 vznikla studie adaptace prostoru pro kulturní účely vypracovaná architekty Petrem Bendou a Janem Viktorinem.[2]

Roku 1983 inicioval Jiří Sozanský záměr uspořádat v Lidovém domě výstavu dvou generací výtvarníků 60. a 70. let a jako kurátorku oslovil Alenu Potůčkovou. Jako zprostředkovatel se nabídl Ilja Sajner, který měl kontakty na tehdejším odboru kultury Prahy 9. Těsně před zahájením ONV Prahy 9 oznámil, že budova je v havarijním stavu a výstavu zde nelze uskutečnit. Po naléhání organizátorů nakonec nabídl jako alternativu divadlo Gong.[3][4]

Od roku 1984 pracoval na odboru kultury ONV Praha 9 Jiří Halík, absolvent oboru výtvarná výchova na Pedagogické fakultě UK, který měl v té době na starosti divadelní a hudební soubory v divadle Gong a v klubu Prosek. Roku 1987 s ním členové pozdější skupiny Tvrdohlaví Stanislav Diviš (tehdy člen hudební skupiny Krásné nové stroje) a Jiří David domluvili plenérovou výstavu 79 výtvarníků ke Dnu dětí (30.-31. 5. 1987) ve vnitrobloku ve Vysočanech, Špitálské ulici, která se tak stala v pořadí šestou Konfrontací.[5] V červenci roku 1987 se pak uskutečnila první mezigenerační výstava 30 výtvarníků (od K. Nepraše, *1932, po P. Nikla, *1960) v Lidovém domě, oficiálně jako součást Pražského kulturního léta. Další mezigenerační výstavu iniciovalo v následujícím roce sdružení 12/15 (od J. Baucha, *1898, po I. Kafku, *1952).

Jiří Halík se podílel také na zprostředkování povolovacího řízení na ONV Praha 7 k výstavě Fórum '88 v pražské Holešovické tržnici.[6] Kromě výstav zařídil i tisk katalogů k některým výstavám, včetně legendární první výstavy 12/15 v Kolodějích (1988), která předcházela výstavě Jeden starší - jeden mladší (1988) v Lidovém domě.

Po roce 1990 byl objekt Lidového domu privatizován a galerie zanikla.

Výstavy (výběr)
  • 1987 Skupina Tvrdohlaví
  • 1987 Konfrontace IV (80 výtvarníků)
  • 1987 30 výtvarníků v Lidovém domě
  • 1988 Skupina 5 + 3
  • 1988 Hugo Demartini: Objekty, Jiří Sozanský: Obrazy
  • 1988 Jeden starší - jeden mladší. Obrazy, sochy, realizace
  • 1989 Viktor Pivovarov
  • 1989 14: Obrazy - grafika
  • 1989 Dialog Praha Los Angeles / Dialogue Prague Los Angeles
  • 1989 Jiří Sozanský: Pocta Sarajevu, část I.
  • 1990 Výstava výsledků stipendií za rok 1989 - malíři, sochaři, grafici
  • 1990 Zaostalí

Reference
  1. NPÚ: kulturní památka rejst. č. ÚSKP 40841/1-1716 - Lidový dům
  2. Databáze divadel: Lidový dům
  3. Alena Potůčková, O výstavě v Gongu, Zakázané umění, Výtvarné umění 1-2, 1996, s. 61-63
  4. Jiří Fiala, Paranomos a paranoos, Vesmír 78, 5. 10. 1999
  5. Ludvík Hlaváček, Konfrontace - spontánní umělecký výraz 80. let, Zakázané umění I, Výtvarné umění 1-2, 1996, s. 145-152
  6. Mahulena Nešlehová, Fórum '88, Zakázané umění I, Výtvarné umění 1-2, 1996, s. 162-165

Literatura
  • Eva Ohnůtková, První výstava Tvrdohlavých v Lidovém domě v Praze, bakalářská diplomová práce, FF MUNI Brno, 2012
  • Rozhovor Marcely Pánkové s Jiřím Halíkem, Lidový dům ve Vysočanech, Zakázané umění, Výtvarné umění 1-2, 1996, s. 112-114
  • Architektura ČSR. Praha: Klub Architektů, 1945-1989. ISSN 0300-5305. 4/87. Str. 334 -335
  • Dagmar Broncová, ed. Kniha o Praze 9: Vysočany, Praha: MILPO, 1997, str. 95 – 99, Knihy o Praze, ISBN 80-86098-01-X

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.