Lidéřovice (Peč)
Lidéřovice (německy Lidersch)[2] je vesnice a místní část obce Peč, kam byla v roce 1960 přičleněna v rámci integrace obcí. Dříve byla malou samostatnou obcí s německým obyvatelstvem a po roce 1945 s českým. V roce 2011 zde trvale žilo 102 obyvatel.[3]
Lidéřovice | |
---|---|
Kostel sv. Linharta | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Peč |
Okres | Jindřichův Hradec |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°3′59″ s. š., 15°22′6″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 102 (2011)[1] |
Katastrální území | Lidéřovice (7,73 km²) |
PSČ | 380 01 |
Počet domů | 48 (2011)[1] |
Lidéřovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 118711 |
Kód k. ú. | 718718 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nachází se 1,6 km severozápadně od Peče v nadmořské výšce 504 m. Její poloha je v údolí Lidéřovického potoka, pravostranného přítoku Moravské Dyje v Dačické sníženině. V současné době je ve vsi 44 domů. Ve vesnici není škola. Žáci navštěvují školu v Dačicích, resp. v Českém Rudolci.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1332,[4] kdy zde pražský řád křižovníků s červenou hvězdou založil kostel sv. Linharta. V 15. století byla ves připojena k česko-rudoleckému panství. Až do roku 1548, od kterého se stala majetkem dačického panství, jehož osudy sdílela až do roku 1849, se často měnili vlastníci. Fara zde byla již ve středověku, od 16. století protestantská, během protireformace přestěhovaná do Cizkrajova, potom přifařena do Lipolce.
V místě byla jednotřídní německá škola založená 1729 (nová budova postavena roku 1898), pobočka Raiffeisenkasse a sbor dobrovolných hasičů. Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v Lidéřovicích 318 obyvatel v 60 domech a 79 domácnostech. Desátky se odváděly panství Dačice a faře v Lipolci, na týdenní sobotní trhy se jezdilo do Dačic. Elektrifikována byla obec až v roce 1947 připojením k síti ZME Brno. Dne 7. června 1945 byli Němci, celkem 248 osob, odsunuti během jedné hodiny, v únoru 1946 pak byli odsunuti do Rakouska.
Památky a pamětihodnosti
- Hřbitovní dvoulodní kostel svatého Linharta z 1. poloviny 14. století. Komendní kostel řádu křižovníků s červenou hvězdou byl postaven jako obranný kostel. V roce 1662 byla na kamenném základě ještě z neomítnutého dřeva postavena věž se třemi zvony. Střecha věže a kostela byla kryta šindelem. Po zásahu bleskem v roce 1954 věž shořela, kostel zůstal nepoškozen.
- Kamenný kříž před hřbitovem z roku 1847
Galerie
- Cesta
- Náves
- Dům
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 29.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 184.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 216.
Literatura
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 743–745.