Liberecký jírovec

• název: Liberecký jírovec, Jírovec Blažkova[1], Jírovec stěhovavý[2]
• výška: 20 m (1995)[3], 16,5 m (2014)[2]
• obvod: 310 cm, 327 cm[1], 360 cm (2014)[2]
• průměr kmene: 113 cm (1995)[3]
• věk: 130 let, 150 let[1], 155 let (aktuálně)
• původní poloha: 50°45'56.5"N, 15°3'22.4"E
• aktuální poloha: 50°45'52.9"N, 15°3'15.0"E

Strom rostl ve dvoře objektu KORD Liberec, který od roku 1867 sloužil jako vojenská a později policejní kasárna. Tomuto datu odpovídá i výsadba stromu.[1] Roku 1995 byl objekt odstraněn, jírovec se stal dominantou otevřeného prostoru uprostřed parkoviště, čímž zaujal tehdejší pracovníky odboru životního prostředí.[3] Strom byl registrovaný jako významný krajinný prvek z důvodu svého stáří, vzrůstů, a hlavně proto, že šlo o solitérní strom uprostřed městské zástavby.[4]

Pozemek bývalých kasáren od města koupil investor s úmyslem výstavby obchodně společenského centra - Fórum Liberec. S chráněným stromem ale projekt nového komplexu nepočítal, a tak bylo nutné začít hledat řešení. Pro město bylo poražení stromu, jehož hodnota byla vyčíslena na částku přesahující 1,3 milionu Kč, neakceptovatelné. Magistrát ale vydal souhlasné stanovisko k přesazení stromu zhruba o 350 metrů směrem k budově správy CHKO Jizerské hory.[3]

Náklady na přesazení byly vyčíslené na 7 miliónů korun, s jejichž úhradou investor souhlasil. Rovněž složil městu kauci ve výši ceny stromu (1,3 milionu Kč) pro případ, že by strom nepřežil.[4] Poté začaly přípravy. Do čela akce byl vybrán Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. ze společnosti Safe Trees, s.r.o., přípravné práce měla na starost firma Baobab - péče o zeleň, s.r.o., samotný přesun realizovala společnost APB Plzeň, a.s.[3] a přípravu transportní konstrukce dostala k realizaci společnost Zakládání staveb, a. s.[5]

Přípravné práce začaly v roce 2006, kdy firma Baobab vytvořila kořenovou clonu kolem budoucího kořenového balu. Koruna byla upravena prosvětlovacím a symetrizačním řezem.[3]

Přípravy na samotné přesazení započaly 20. února 2007. Původní návrh realizovat přesun po kolejích se ukázal jako nevhodný, a tak bylo rozhodnuto dopravit strom na nové stanoviště vzduchem - na jeřábu. Vyjmutí stromu začalo výkopem startovací jámy pro vytvoření manipulačního prostoru. Vytěžením obvodové rýhy a obedněním vznikl kořenový bal o rozměrech 8 × 8 × 2 metry. Manipulační prostor byl využit k podsunutí trubkové transportní konstrukce pod bal a následně strom podříznut. Následovala montáž nosníků na vyčnívající části trubkové konstrukce, ke kterým byl následně strom zafixován.[3]

Protože trasu přesunu dělila komunikace a nebylo možné na nezbytně nutnou dobu přerušit provoz, byl přesun rozdělen na dvě fáze. V první došlo na přípravu dráhy z písku a panelů, montáž jednoho z největších jeřábů, který je v České republice k dispozici, a vyzvednutí 247 tun těžkého stromu s balem (uváděn je i údaj 320 tun[5]). Ten byl následně pomocí jeřábu převezen až ke komunikaci, kde pracovníci zajistili kořenový bal geotextilií před vysycháním.[3]

Během týdne došlo k demontáži jeřábu, jeho opětovnému sestavení na druhé straně komunikace a přípravě jámy o rozměrech 10 × 10 metrů v cílovém stanovišti. Dno vyplnilo lože z propustného materiálu, na které po odstranění konstrukce dosedl kořenový bal stromu, zbytek byl doplněn vhodnou zeminou.[3]

Po přesazení došlo k ukotvení stromu a instalaci automatického zavlažovacího zařízení, které mělo kompenzovat ztrátu asimilačních kořenů zodpovědných za přísun vody. Závěrem akce, dne 29. března 2007, provedli pracovníci opravný řez koruny a úpravu okolí. Následnou péči k adaptaci stromu na nové stanoviště měla na starost firma EKOFLORA LIBEREC s.r.o.[3]

Stavební práce v těsné blízkosti stromu vedly k poškozování kotvícího systému. Aby ocelová lana nepoškozovala větve a nezarůstala, bylo rozhodnuto o jejich odstranění. Poškozeno bylo i automatické zavlažovací zařízení, jehož úlohu dočasně převzala hadice pro povrchovou závlahu. Na opravu došlo až na konci července 2008.[3]

Adaptaci stromu narušovaly pokračující stavební práce (navážky, chemické znečištění ze stavebního náčiní, zhutňování okolní půdy), a tak bylo na základě posudku Ing. Jaroslava Kolaříka, Ph.D. rozšířeno ochranné pásmo stromu z původního rozsahu, který odpovídal obvodu kořenového balu, na průmět koruny rozšíření o 1,5 metru a oploceno.[3]

Před, během i po akci se zvedlo několik vln kritiky z řad laické i odborné veřejnosti. Laiky zaujala především první fáze přesunu a její přípravy, během nichž se rozdělili na několik táborů: Někteří nevěřili, že strom bude možné vůbec přestěhovat, další kritizovali využití finančních prostředků jako neúčelné a pravděpodobně nejpočetnější skupina nevěřila, že strom může takový zásah přežít.[3]

Podobný názor sdílela i řada odborníků, kteří se však lišili názorem na čas, po který strom po zásahu bude žít. Dále byly kritizovány konkrétní body jako:[6][7]

• ústup investorovi (významný krajinný prvek byl vyhlášen s ohledem na původní stanoviště stromu)
• neekonomické využití prostředků (částka 7 milionů stačí k výsadbě 700 vzrostlých stromů)
• krátkodobé přípravy stromu k přesazení na poslední chvíli (půl roku namísto několika let)

Nakonec bylo kritizováno i srovnávání akce s přesazením 120 let starého dubu na Floridě, protože pro dub je s ohledem na délku jeho života tento věk mládí, zatímco pro jírovec relativně vysoké stáří.[6]

V prvních letech po přesunu byl jírovec olistěn a kvetl, ale výrazně vzrostla defoliace.[3] Po čtyřech letech od přesunu se stromu stále dařilo, vytvořil sekundární korunu a bohatě obrážel, s čímž souvisely i lepší podmínky nového stanoviště. Přesto podle názorů některých odborníků není jisté, že dlouhodobě přežije.[6]

Poškození kořenů a kmene vede k otevření ran, které mohou snadno infikovat dřevokazné houby. Řada z nich, například dřevomor kořenový, může být po řadu let latentní a vnější stav stromu nevykazuje jeho přítomnost. Nakonec houba rozloží dřevo a strom se zpravidla na úrovni kořenů vylomí.[8][9]

V roce 2014 bylo přesazení vyhodnoceno jako úspěšné, strom stále prosperoval, kvetl, plodil a nebylo pozorovatelné zhoršení stavu oproti situaci před přesazením z původního stanoviště. Tento fakt, společně s výjimečnou historií stromu a jeho ekologickou a estetickou hodnotou, byl vyhodnocen jako důvod k vyhlášení stromu za památný s platností od 14. března 2014.[2]

• Buk ve Frýdlantské
• Buk v Klostermannově
• Císařské duby
• Židovská lípa