Li Kchaj-sien

Li Kchaj-sien používal zdvořilostní jméno Po-chua (čínsky pchin-jinem Bóhuá, znaky zjednodušené 伯华, tradiční 伯華) a literární pseudonymy Čung-lu (čínsky pchin-jinem Zhōnglù, znaky 中麓),[2] Čung-lu šan-žen (čínsky pchin-jinem Zhōnglù shānrén, znaky 中麓山人) a Čung-lu kchuang-kche (čínsky pchin-jinem Zhōnglù kuángkè, znaky 中麓狂客).

Li Kchaj-sien pocházel z okresu Čang-čchiou v prefektuře Ťi-nan v provincii Šan-tung ležící na severovýchodě mingské Číny.[2] Mládí zasvětil studiu konfuciánských klasiků, přihlásil se k úřednickým zkouškám, složil jejich nižší stupně a roku 1529 i nejvyšší – palácové zkoušky – a získal titul ťin-š’. Poté nastoupil úřední kariéru.[3] Dosáhl funkce náměstka dvorského ministra císařských obětí (太常寺少卿, tchaj-čchang-s’ šao-čching),[2] avšak ze státní služby musel odejít relativně brzy, roku 1541 v devětatřiceti letech, kvůli účasti na petici namířené proti Sia Jenovi, tehdy přednímu státníkovi.[3]

Po návratu domů se plně věnoval svým uměleckým zájmům. Soustředil se na studia lidových písní, dramatu a beletrie.[4] Je počítán k osmi talentům éry Ťia-ťing.[2]

Byl neformálním vůdcem skupiny šantungských literátů se zájmem o drama, shromažďujících a skládajících písně san-čchü,[5] přitom vyzdvihoval hloubku citů lidových písní, jdoucích „přímo od srdce“.[4] S Kchang Chajem a Wang Ťiou-s’em patří k třem nejvýznamnějším autorům písní čchü v 16. století,[6] skládal i dramata v žánru čchuan-čchi a krátké hry jüan-pen. Publikoval dramata a písně čchü jüanských i soudobých autorů;[7] pro oživení tradice severních her je důležitá jeho sbírka Revidované hry významných jüanských autorů (Kaj-ting Jüan sien čchuan-čchi), kolekce jím upravených a přepsaných šestnácti dramat, z nichž se šest zachovalo.[4] Autoři jeho generace však byli poslední, kteří vynikli v severním dramatu, po nich jednoznačně převážily hry jižní.[1] Li Kchaj-sienovo Cch’-süe (詞謔) je jedním z mála kritických pojednání o písních čchü.[7]

Skládal i hry v jižním stylu čchuan-čchi, nejznámější je Příběh drahocenného meče (寶劍記, Pao-ťien ťi) z roku 1547. V hovorovém jazyce v něm zpracoval příběh Lin Čchunga, jedné z postav Příběhů od jezerního břehu.[8] Hra získala velké uznání současníků[1][pozn. 1] a je jednou z nejznámějších her středně mingského období.[7] Téhož roku dokončil i nezachovanou Teng-tchan ťi (登壇記), je mu připisován též Příběh ustřižených vlasů (断髮記, Tuan-fa ťi).[8] Nejslavnější Li Kchaj-sienovou sbírkou písní san-čchü jsou Krátké písně Čung-lu (Čung-lu siao-ling), obsahující sto lyrických písní.[1]