Lišaj topolový

Vyskytuje se na celém území ČR.[3] V Československu 80. let byl považován za nejběžnějšího z lišajů.[4]
Osídluje především vlhčí biotopy (lužní lesy, porosty v blízkosti řek), ale lze se s ním setkat i v topolových alejích podél silnic, v zahradách a parcích.[2][3]

Sbírkový exemplář
(svrchní a spodní pohled)

Rozpětí křídel se pohybuje mezi 65 a 90 mm. Oba páry křídel jsou podobně zbarvené; základní barvou je šedá nebo šedohnědá s vlnkovitě oddělenými poli světlejších a tmavších odstínů, zbarvení je ale velmi variabilní.[4] Uprostřed předních křídel se nachází malá bílá skvrnka, při kořeni zadních křídel je výrazné okrové pole, které však běžně není vidět. Jak je patrné z obrázku preparovaného jedince, morfologicky se lišaj topolový příliš neliší od ostatních lišajů; specifický vzhled sedícího motýla je docílen podsunutím spodních křídel dopředu pod přední, čímž lišaj ztrácí přirozený vzhled a maskuje se tak před nechtěnou pozorností.[2]

Vajíčka jsou zelená, oválná, přibližně 2 mm velká.[2]

Housenka je žlutozelená, žlutě tečkovaná. Na jednotlivých článcích těla se nacházejí šikmé nažloutlé příčky, někdy doplněné o dvě řady červených teček. Na 11. článku těla je umístěn růžek žluté barvy, u starších housenek s modrofialovým nádechem.[4]

Ve střední Evropě se lze setkat s jednou až dvěma generacemi lišaje topolového. První generace se líhne z přezimovavších kukel a její dospělci létají od května do července. Druhá generace se líhne z části kukel housenek první generace a její dospělci létají v srpnu. Jedná se o druh s večerní až noční aktivitou, často přilétající k umělým zdrojům světla. Přes den sedí motýli na kmenech a větvích stromů a využívají svého nenápadného vzhledu k ochraně před predátory. Dospělci lišaje topolového mají zakrnělý sosák, během svého života nepřijímají potravu a nenavštěvují tedy ani květy rostlin.[3][4] Samička po spáření klade až 200 vajíček, většinou jednotlivě, případně v malých skupinkách.[2]

Housenky se líhnou přibližně za 7–10 dní od nakladení, v přírodě žijí přibližně od května do září. Živnými rostlinami jsou topol černý, topol bílý, různé druhy vrb, dále pak jasany a břízy. Před kuklením slézají housenky z živného stromu a kuklí se v zemi při jeho patě.[2][4]

Kukla je uložena v zemní dutině, kterou si housenka před kuklením připravila. Ta část kukel, která se nevylíhla ještě v létě, přezimuje a líhne se pak jako první generace dalšího roku.[4]

• 
  Srovnání velikosti motýla s lidskou rukou
• 
  Páření (samice nahoře)
• 
  Vajíčko lišaje topolového
• 
  Mladá housenka
• 
  Dorostlá housenka před kuklením
• 
  Knižní ilustrace (vajíčko, housenka, kukla)