Lev Bačynskyj

Působil coby advokát ve Stanislavově.[1] Pocházel z rodiny učitele na národní škole. Absolvoval Černovickou univerzitu. V roce 1897 byl na základě paragrafu 302 (pobuřování) potrestán 14 dny vězení.[2]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 59.[3] Mandát zde obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1911.[4] V rejstříku poslanců pro zasedání parlamentu po roce 1917 již ale uváděn není.

Ve volbách roku 1907 je zmiňován jako radikální rusínský kandidát.[5] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého Rusínského klubu.[3]

Během krátce existující Západoukrajinské lidové republiky vzniklé po rozpadu monarchie na územích převážně obývaných etnickými Ukrajinci byl viceprezidentem Ukrajinské národní rady. Podílel se na vypracování ústavního zákona o zemědělské reformě. Po anexi teritoria Západoukrajinské lidové republiky Polskem byl aktivní v polské politice. Od roku 1918 až do své smrti zastával funkci předsedy Ukrajinské radikální strany. V období let 1928–1930 zasedal jako poslanec polského Sejmu.[6]