Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov
Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov (ukrajinsky Міжнародний аеропорт Львів імені Данила Галицького, Mížnarodnyj aeroport Ľviv Danyla Halyckoho) je největší letiště na západě Ukrajiny. Nachází se 7 km od centra Lvova. Otevřeno bylo v roce 1929 jako náhrada za první lvovské letiště Levandivka. V roce 2012 byl otevřený nový terminál A, zároveň byla zakončena rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy, po které může obsluhovat letouny větších rozměrů.
Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov | |
---|---|
Základní informace | |
Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
Provozovatel | Státní podnik Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov |
Otevření | 1929 |
Nejbližší město | Lvov (7 km) |
Kód letiště ICAO | UKLL |
Kód letiště IATA | LWO |
Souřadnice | 49°48′48″ s. š., 23°57′34″ v. d. |
Nadmořská výška | 1071 ft / 326 m |
Statistika (2019) | |
Cestujících | ▲ 2 217 400 |
Pohybů | ▲ 18 963 |
Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
Odkazy | |
Web | lwo.aero |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První lvovské letiště Levandivka bylo postaveno za vlády Rakouska-Uherska v roce 1914 pro vojenské účely. Od roku 1922 se začalo využívat pro civilní lety. Letecké spojení obsluhovaly letouny Junkers F 13 firmy Aerolloyd, jenž létaly denně na trase Gdaňsk – Varšava – Lvov.
Po vypuknutí Druhé světové války již prvního dne 1. září 1939 v 11 hodin dopoledne bylo lvovské letiště bombardováno. Nálet provedlo 30 bombardérů Štuka 4. bombardovacího pluku Luftwaffe, jimž pomáhaly letouny Slovenských vzdušných sil. Během několika dní bylo letiště evakuováno. Následkem bombardování vzletové a přistávací dráhy byly těžce poškozeny.
Po rozpadu Sovětského svazu strmě upadlo množství leteckých spojení, ale letiště obnovilo mezinárodní status. K Summitu hlav států střední a východní Evropy, který se konal ve Lvově v roce 1999, bylo letiště kompletně zrekonstruováno.
V letech 2009 - 2012 v rámci příprav k Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 byla provedena rekonstrukce starého terminálu, byl postaven nový moderní terminál a byla zrekonstruována vzletová a přistávací dráha, jenž byla prodloužená z 2510 do 3305 metrů, aby mohla přijímat letouny třídy D.
V roce 2012 bylo letiště nazváno jménem krále Haličsko-volyňské Rusi Daniela Haličského, který město Lvov založil.
Letecká spojení
Letecká společnost | Původ | Destinace |
---|---|---|
airBaltic | Lotyšsko | Sezónní Riga |
Austrian Airlines | Rakousko | Vídeň |
Azur Air Ukraine | Ukrajina | Sezónní Antalya, Dalaman, Šarm aš-Šajch |
Belavia | Bělorusko | Minsk |
Buta Airways | Ázerbájdžán | Baku |
EllinAir | Řecko | Sezónní Heráklion, Soluň |
Jonika Airlines | Ukrajina | Sezónní Atény, Hurghada, Šarm aš-Šajch |
LOT Polish Airlines | Polsko | Varšava |
Lufthansa | Německo | Mnichov |
Pegasus Airlines | Turecko | Istanbul |
Ryanair | Irsko | Krakov, Londýn-Stansted, Memmingen, Varšava, Weeze |
SkyUp | Ukrajina | Charkov, Kyjev, Paříž-Beauvais, Praha, Tel Aviv Sezónní Alicante, Antalya, Hurghada, Monastir, Šardžá, Šarm aš-Šajch, Tivat |
Turkish Airlines | Turecko | Istanbul |
Ukraine International Airlines | Ukrajina | Kyjev, Madrid Sezónní Antalya, Barcelona, Bodrum, Bologna, Hurghada, Šarm aš-Šajch |
Windrose Airlines | Ukrajina | Kyjev |
Wizz Air | Maďarsko | Berlín-Schönefeld, Bratislava, Dortmund, Frankfurt, Gdaňsk, Katowice, Kodaň, Larnaka, Londýn, Vilnius, Vratislav, Pardubice |
3/2020, zdroj: lwo.aero
Statistika
obnoveno 3. ledna 2020 |
cestující |
změna | |
---|---|---|
2003 | 144 100 | ▲ 30,8% |
2004 | 198 200 | ▲ 37,5% |
2005 | 235 900 | ▲ 19% |
2006 | 278 200 | ▲ 18% |
2007 | 424 100 | ▲ 52,4% |
2008 | 532 100 | ▲ 25,5% |
2009 | 452 300 | ▼ 15% |
2010 | 481 900 | ▲ 6,5% |
2011 | 296 900 | ▼ 38,4% |
2012 | 576 000 | ▲ 94% |
2013 | 700 800 | ▲ 21,7% |
2014 | 585 200 | ▼ 16,5% |
2015 | 570 570 | ▼ 2,5% |
2016 | 738 000 | ▲ 29,3% |
2017 | 1 080 000 | ▲ 46,3% |
2018 | 1 597 700 | ▲ 48% |
2019 | 2 217 400 | ▲ 38,8% |
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky