Leopold Karel Malovec z Malovic
Leopold Karel Malovec z Malovic a Kosoře (německy Leopold Karl Zdenko Freiherr Malowetz von Malowitz und Kossor, jindy též Kosorsch, Kosorš, či Kosorz, 8. února 1812, Praha - 27. února 1876 tamtéž) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Malovců z Malovic. Působil jako c.k. komoří a polní podmaršál.
| Leopold Karel Malovec z Malovic | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. února 1812 Praha |
| Úmrtí | 27. února 1876 (ve věku 64 let) Praha |
| Rod | Malovcové z Malovic |
| Příbuzní | Arnošt Josef Malovec z Malovic a Zdenko von Malowetz (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se roku 1812 v Praze jako Leopold Karel Zdeněk svobodný pán Malovec z Malovic a Kosoře pocházel z velmi starého českého rodu Malovců z Malovic, zmiňovaného již ve 14. století. Hlavním rodovým sídlem byla tvrz Malovice u Netolic v jižních Čechách.
Jeho otcem byl Arnošt Josef († 1840), syn Jana Josefa, který pro tuto rodovou linii dne 14. února 1781 získal titul svobodného pána.[1]
27. května 1855 se Leopold Karel oženil s Annou Matyldou Attemsovou (18. července 1830, Hausambacher - 22. května 1856, Vídeň), dcerou Heřmana Eduarda, hraběte z Attemsu, sv. pán na Heiligenkreuzi. Z tohoto manželství se narodila dcera Leopoldina (* 30. ledna 1856).
Vojenská kariéra
12. února 1826 byl rodiči odvezen z Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, aby o dva roky později nastoupil do IV. kyrysnického pluku arcivévody Ferdinanda. Zde 16. října postoupil do hodnosti poručíka. Poté 1. února 1832 přešel coby nadporučík k 38. Haugwitzově pěšímu pluku, dáel k Hardekově 8. kyrysnickému pluku, kde se 16. srpna 1839 stal rytmistrem druhé třídy a následně 1. listopadu 1844 první třídy. V témže roce mu byl udělen titul c.k. komorníka. [2] V hodnosti rytmistra se účastnil boje proti vzbouřeným Maďarům a poté rychle postupoval po hodnostním žebříčku. 23. prosince 1848 byl jmenován majorem a 2. srpna 1849 podplukovníkem. [3]
1. července 1854 se Malovec stal plukovníkem a velitelem 4. dragounského pluku velkovévody toskánského. Po povýšení na generálmajora 1. listopadu 1859 mu byl udělen Rytířský kříž Rytířský kříž velkovévodského toskánského vojenského záslužného řádu 1. třídy.
V roce 1864 se stal brigádním generálem v Temešváru, [4] poté [4] v roce 1866 brigády jezdectva II. armádního sboru ve Štýrském Hradci. [5]
1. února 1867 Malovec rezignoval. Za své zásluhy byl povýšen do hodnosti poručíka polního podmaršála ve výslužbě. Poté žil až do svého skonu v Praze. [6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leopold von Malowetz na německé Wikipedii.
- Constantin von Wurzbach: „Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich“, 16. Teil, Druck und Verlag der K. K. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1867, S. 340
- Oesterreichisch-kaiserlicher Hof-Kalender für das Schaltjahr 1872, K. K. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1872, S. 220
- Johann Svoboda: „Die Zöglinge der Wiener-Neustädter Militärakademie etc.“, Druck- und Commissionsverlag von F. B. Gritler, Wien 1870, S. 534
- Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für 1864, K. K. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1864, S. 87
- Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für 1866, K. K. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1866, S. 88
- Antonio Schmidt-Brentano: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Österreichisches Staatsarchiv, 1907, S. 111
Literatura
- Constantin von Wurzbach: „Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich“, 16. Část, tisk a vydání KK Hof- und Staatsdruckerei, Vídeň 1867, s. 339 a násl.