Lemmatizátor

1. Fulltextové vyhledávání: např. pro zadanou frázi „sběrný dvůr“ se vyhledají i dokumenty obsahující tato slova v jiných pádech a číslech (sběrné dvory, umístění sběrných dvorů).[4]
2. Korpusová lingvistika: informace z morfologického analyzátoru se využívá při značkování korpusů.[5] Lemmatizaci využívá software QUITA (Quantitative Index Text Analyzer), který dokáže posuzovat a analyzovat rozsáhlé texty, např. bohatost slovní zásoby a další lingvistické ukazatele.[6]
3. Dalším nástrojem využívající lemmatizaci je latentní sémantická analýza (LSA). „Latentní sémantická analýza je technika, která zobrazuje dokumenty a dotazy do prostoru latentních sémantických dimenzí, přičemž slova, která jsou sémanticky podobná (měřeno mírou souvýskytů v dokumentech) jsou zobrazována do stejných dimenzí a slova sémanticky odlišná do různých dimenzí.“[7] LSA pro každé slovo vytváří další dimenzi, dokumenty se tak mohou nacházet až v několika statisících dimenzí. Lemmatizace je zde vhodná z toho důvodu, aby počet slov zredukovala na minimum a to pomocí převedení všech slov na základní tvar. Tím se nevytváří různé dimenze pro stejná slova v jiném slovním tvaru. „Díky tomu mohou mít velkou sémantickou podobnost i dokumenty (případně dotaz a dokument), které spolu nesdílejí žádná slova.“[7]

Některá slova jsou mnohoznačná (v češtině např. ženu, stát, tancích) a pokud lemmatizátor neposoudí nebo nemůže posoudit kontext, není schopen zvolit zamýšlený význam. Např. „Jeden z nejhodnotnějších zdrojů o maďarských tancích“ zpracuje takto: „Jeden/jíst z hodnotný zdroj o maďarský tank/tanec“.

Obtížným specifikem jsou taktéž víceslovná spojení, tj. vytváření lemmat i tam, kde to není možné, např. zdvořilá prosba Dovolíte? se nenachází v žádném z registrovaných významů slova dovolit, dále se může jednat o frazémy, např. nechat na holičkách, popř. se jedná o idiomy např. z někoho si vystřelit.[1]

Neúplný výčet podle bakalářské práce Lemmatizace češtiny:[6]