Lelčík černý

Se svou délkou 28 cm je lelčík černý větší než všichni ostatní žijící zástupci čeledi lelčíkovitých. Má černé a šedohnědé peří se slabými nepravidelnými linkami, krátká zaoblená křídla a dlouhý, mírně zaoblený ocas. Jeho dlouhé nohy naznačují, že se možná jedná o převážně pozemního ptáka.[2][3]

Lelčík černý se řadí do rodu Aegotheles, který spolu s vyhynulým monotypickým rodem Quipollornis tvoří čeleď lelčíkovitých, jež má nejisté zařazení, ale bývá řazena do řádu svišťounů.[4] Tento druh se jako první oddělil od vývojové linie svého rodu a dále se vyvíjel v odloučení na ostrovech Nové Kaledonie.[5]

Chování tohoto druhu je velmi málo prozkoumáno. Vyskytuje se v savanách s rostoucími kajeputy a ve vlhkých lesích. Naposledy byl v roce 1998 pozorován, jak za soumraku loví hmyz v lese u řeky.[2][5] Nikdy nebylo nalezeno žádné jeho hnízdo, ale ostatní druhy lelčíků si staví hnízda ve stromových dutinách a živí se hmyzem a jinými drobnými živočichy.[3]

V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je uveden jako kriticky ohrožený. Nejsou žádné informace o tom, co pro lelčíka černého představuje největší hrozbu, je však pravděpodobné, že je populace decimována introdukovanými krysami a kočkami, a možná i ztrácí své přirozené prostředí v důsledku požárů a těžby dřeva.

Kvůli nedostatku informací je ochrana lelčíka černého v Nové Kaledonii velmi složitá. K jeho záchraně je potřeba provézt další výzkum, rozšířit povědomí o tomto druhu mezi místními obyvateli a zredukovat zdejší populaci krys.[3]