Ledovkovití

Ledovky se vyskytují pouze na jižní polokouli. Obývají subpolární a polární oblasti, zejména pak studené vody kolem Antarktidy, kde se jedná o dominující mořské ryby.[3][4] Vyskytují se hlavně v mořské vodě, v brakických či dokonce sladkých vodách se vyskytují výjimečně. Většina druhů je bentická (vyskytující se při dně), jiné pelagické zóně (blíže k povrchu).[3]

Zástupci čeledi mají podlouhlá šupinatá těla s velkou hlavou. První hřbetní ploutev bývá jen velice krátká, druhá hřbetní ploutev je delší s 3–11 trny. Řitní ploutev je velká. Počet obratlů se pohybuje od 45 do 59.[3][5]

Ledovky nemají měchýř, takže se u nich vyvinuly jiné tělesné adaptace, které jim pomáhají v dosažení potřebného vztlaku. K těmto adaptacím patří hlavně nízký obsah minerálů v kostech a vysoký obsah tuků v těle.[6] Ledovky jsou adaptovány na tuhé mrazy antarktických vod – v jejich krvi se nachází proteiny, které fungují jako jakási přirozená „nemrznoucí směs“, a u ledovek poněkud paradoxně nedochází k tvorbě hemoproteinů a u některých druhů ani červených krvinek.[5][7]

Ledovky představují důležitý zdroj potravy pro některé mořské savce (ploutvonožce, kytovce) i lidi. Komerční rybolov probíhá zejména u dvou velkých druhů, a sice ledovek patagonských, které mohou dosahovat délek až 2,3 m, a ledovek Mawsonových.