Laza Kostić

Laza Kostić (v srbské cyrilici Лаза Костић, 31. ledna 1841, Kovilj – 26. listopadu 1910, Vídeň) byl srbský básník, právník, překladatel a profesor. Patřil k stejné generaci autorů, jakými byl například Jovan Jovanović Zmaj, či Đura Jakšić, avšak jeho tvorba byla stále ještě romantická. Znal celkem sedm cizích jazyků,^[zdroj?] napsal okolo sto padesáti básní.

Laza Kostić
Narození	12. února 1841 Kovilj
Úmrtí	26. listopadu 1910 (ve věku 69 let) Vídeň
Místo pohřbení	Sombor
Pseudonym	Laza
Povolání	spisovatel, politik, novinář, básník, překladatel a advokát
Národnost	Srbové
Alma mater	Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1866)
Politická příslušnost	Sjednocená omladina srbská Srpska slobodoumna narodna stranka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezi okolními lidmi byl považován za romantického podivínského básníka. Během svého života sepsal celou řadu básní, nebál se ale pustit se i do jiných oblastí - jakými byla například filozofie, či estetika. Do srbochorvatštiny přeložil hry Williama Shakespeara a také Homérovu Odysseiu, což ovlivnilo jeho pozdější tvorbu.

Byl aktivní také v politické oblasti; spoluzaložil Sjednocenou omladinu, ve které spolupracoval jak s Jovanovićem Zmajem, tak i se Svetozarem Miletićem. Kritizoval rakousko-uherský klerikalismus, stejně jako poměry v samotném obrenovićovském Srbsku, kde se dařilo byrokracii a poměry pro prosazování myšlenek moderní společnosti nebyly příznivé. To byl koneckonců i důvod, proč byl Kostić nucen odejít z Bělehradu a přesídlit se do Černé Hory, neboť časopis, který vydával (Srpska nezavisnost) byl shledán nebezpečným.

27. února 1883 se stal členem srbské učené společnosti a v lednu 1909 také i řádným členem Srbské královské akademie, předchůdce dnešní SANU.[1]