Laurethsulfát sodný

Laurethsulfát sodný (též laurylethersulfát sodný, SLES) je tenzid používaný v mnoha výrobcích pro osobní hygienu (mýdlech, šamponech, zubních pastách apod.). Je to levné a velmi účinné pěnidlo. Vyrábí se neutralizací kyselin laurylpoly(oxethyl)sírových, připravených z β-(ω-lauryloxy-poly(oxyethan-1,2-diyl))ethanolů a olea nebo kyseliny chlorosulfonové působením hydroxidu nebo uhličitanu sodného.[2] Chemický vzorec je CH3(CH2)10CH2(OCH2CH2)nOSO3Na. Někdy se v názvu uvádí číslo reprezentující „n“, například laureth-2-sulfát. Komerční produkt je heterogenní, jak v délce alkylového řetězce (modus počtu atomů uhlíku je 12), tak v počtu ethoxylových skupin, kde n je průměr. U komerčních výrobků je obvykle n=3. SLES lze odvozovat ethoxylací dodekanolu používaného k výrobě dodecylsulfátu sodného (SDS).

Laurethsulfát sodný
Obecné
Systematický název α-sulfo-ω-(dodecyloxy)-poly(oxy-1,2-ethandiyl), sodná sůl
Triviální název laurethsulfát sodný
Ostatní názvy laurylethersulfát sodný, SLES
Anglický název Sodium laureth sulfate
Německý název Natriumlaurylethersulfat
Funkční vzorec CH3(CH2)10CH2(OCH2CH2)nOSO3Na
Sumární vzorec C11+nH23+4nNaO4+nS
Vzhled žlutá viskózní kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 9004-82-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 221-416-0
Vlastnosti
Molární hmotnost cca 420 g/mol
(274,35 + 44,05n) g/mol
Bezpečnost

GHS05

GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R36/38
S-věty S26 S28 S37/39
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běžně používanými alternativami ve spotřebitelských výrobcích jsou laurylsulfát sodný (též známý jako dodecylsulfát sodný nebo SLS) a Laurylsulfát amonný (ALS).[3]

Zdravotní dopady

Ukázalo se, že laurethsulfát sodný zvyšuje výskyt aft u lidí, kteří jimi pravidelně trpí. U těchto lidí se doporučuje vyhýbat se použití zubních past obsahujících laurethsulfát sodný.[4]

Nádory

CTFA a American Cancer Society tvrdí, že častý názor, že SLES je karcinogenní, je jen pověst, potvrdily to toxikologické výzkumy prováděné OSHA, NTP, a IARC.[5]

U SLES a SLS, a potažmo výrobků s jejich obsahem, bylo zjištěno, že obsahují 1,4-dioxan v množstvích od ppt do ppm, a bylo doporučeno tyto úrovně sledovat.[6]

EPA považuje 1,4-dioxan za pravděpodobný karcinogen, s tím, že denní konzumace jednoho gramu 1,4-dioxanu po celý život by zvýšila riziko nádoru okolo 1/3 000.[7] Takový příjem by odpovídal požívání litrů „kontaminovaného“ SLES denně, což by mělo následky na zdraví už od SLES jako takového, který se ovšem nepoužívá pro výrobky určené k požívání. FDA doporučuje výrobcům 1,4-dioxan odstraňovat, byť to federální zákon nenařizuje.[8]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium laureth sulfate na anglické Wikipedii.

  1. Sodium laureth sulfate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Preparation of a Detergent P. L. K. E., Experiments in Organic Chemistry. p. 357 - 361. Andrew Aspaas and Levi Stanley. 5 January, 2000. Archivováno 11. 2. 2014 na Wayback Machine
  3. Sodium Laureth Sulfate POE(2). Chemical Land 21, Seoul, Korea. Product Identification
  4. Herlofson BB, Barkvoll P, The effect of two toothpaste detergents on the frequency of recurrent aphthous ulcers., Acta Odontol Scand., Vol. 54 No. 3, s. 150–153, Jun (1996).
  5. Rumor: Sodium Lauryl Sulfate Causes Cancer. The Cosmetic, Toiletry, and Fragrance Association. 13, October 2000. Consumer Information
  6. Roderick E. Black, Fred J. Hurley, Donald C. Havery. Occurrence of 1,4-Dioxane in Cosmetic Raw Materials and Finished Cosmetic Products. Journal of AOAC International.2001 May;84(3):666-670. Abstract[nedostupný zdroj]
  7. 1,4-Dioxane (1,4-Diethyleneoxide). Hazard Summary. U.S. Environmental Protection Agency. Created in April 1992; Revised in January 2000. Fact Sheet
  8. FDA/CFSAN--Cosmetics Handbook Part 3: Cosmetic Product-Related Regulatory Requirements and Health Hazard Issues. Prohibited Ingredients and other Hazardous Substances: 9. Dioxane
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.