Lanová dráha Sklené – Podbělka

Vojenská nákladní lanová dráha ze Skleného na Podbělku byla vybudována za účelem dopravy stavebního materiálu na výstavbu objektů lehkého opevnění vz. 37 a v budoucnu i objektů těžkého opevnění budovaného na obranu proti útoku tehdy sousedního Německa v prostoru východního hřebenu Králického Sněžníku. Lanová dráha byla v provozu od roku 1937 do září 1938. Její dolní stanice se nacházela nad vsí Sklené. Trasa stoupala severním směrem na vrchol Chlumu, kde byl konec prvního úseku, vykládací a překládací stanice a složiště materiálu. V tomto místě se lanovka přimykala k budované linii opevnění. Druhý úsek pokračoval jen mírně změněným směrem stále přibližně k severu k vrcholu Slamníku. Zde končil a navazoval na něj úsek třetí vedoucí na vrchol Podbělky. Prostor stanice na Slamníku sloužil stejným účelům, jako stanice na Chlumu.

Vojenská nákladní lanovka Sklené - Podbělka
Původní běhoun lanovky
Místo	Česko Česko
Parametry
Typ lanovky	nákladní visutá dvoulanová dráha oběžného systému, tři izolované úseky
Přepravní kapacita	100 t/den
Šikmá délka	4000 m
Dolní stanice	Sklené 800 m n. m.
Horní stanice	Podbělka 1308 m n. m.
Převýšení	500 m
Výrobce	Bleichert
Vlastník	Československá armáda
Provozovatel	1. železniční pluk Pardubice
V provozu od	1937 - 1938
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lanovka používala dvoulanový systém německé firmy Bleichert při použití jednoho lana nosného a jednoho tažného. Stožáry, za které sloužily často jen seříznuté stromy, nebyly vybaveny kladkami. Zařízení dodal, postavil i demontoval 1. železniční pluk z Pardubic.

Na existenci lanovky dodnes upomínají zbytky stavebního materiálu v prostorech překládacích stanic a na vrcholu Podbělky. Tam se rovněž nalézá zarostlý a špatně znatelný základ vrcholového příhradového stožáru. V nevelké vzdálenosti od něj byl nalezen lanovkový běhoun, který se v současnosti nachází v expozici muzejně zpřístupněné dělostřelecké tvrze Hůrka.

Ve vzdálenosti 1,5 km severovýchodně od Podbělky se nachází vrchol Sušiny, kde se nacházela horní stanice shodné lanové dráhy z Hynčic. Uvažovaná úzkorozchodná železnice spojující obě horní stanice nebyla zrealizována.