Lambertův–Beerův zákon

Lambertův-Beerův zákon je matematické vyjádření závislosti absorpce elektromagnetického záření na vlastnostech materiálu, skrze který záření prochází. Zákon byl nezávisle empiricky odvozen fyziky Bouguerem (1729), Lambertem (1760) a Beerem (1852). Lambertův-Beerův zákon platí pouze pro absorpci monochromatického záření.

Lambertův-Beerův zákon v praxi. Síla laserového paprsku se při procházení materiálem zmenšuje.

Odvození zákona

Lambertův-Beerův zákon lze vyjádřit v různých podobách. Samotný empiricky odvozený zákon má exponenciální podobu:

  • Φ0 – vstupní zářivý tok
  • Φ – výstupní zářivý tok
  • Koncentrace absorpční složky
  • – Molární absorpční koeficient při vlnové délce λ
  • – Délka absorpční vrstvy

Poznámka: součin ελ·c v exponentu se někdy označuje jako absorpční koeficient roztoku a.

Na vyjádření koncentrace se běžně používá molární koncentrace v mol/m3 resp. mol/dm3. Molární absorpční (dřív extinkční) koeficient ε je závislý na chemické struktuře látky a na vlnové délce procházejícího záření.

Pro vyjádření závislosti absorpce záření na koncentraci absorpční složky je vhodné vztah logaritmovat, čímž se z exponenciální závislosti stane lineární. Byly zavedeny bezrozměrné veličiny absorbance (A) a transmitance (T):

Absorbance (A) může nabýt hodnoty (0, ∞). Transmitance (T) (dříve transparence) se často udává v procentech a nabývá hodnoty (0, 100%).

Aplikace

Na Lambertově-Beerově zákoně (tj. absorpci záření) jsou založeny mnohé moderní analytické metody, například celá skupina spektrálních metod (spektrometrie či fotometrie).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lambertov-Beerov zákon na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.