Lajos Hevesi

Lajos Hevesi, německy Ludwig Hevesi, vlastním jménem Lajos Lőwy (20. prosince 1843, Heves17. února 1910, Vídeň) byl maďarský a rakouský novinář a spisovatel židovského původu.[1]

Lajos (Ludwig) Hevesi
Lajos (Ludwig) Hevesi roku 1903
Rodné jménoLajos Lőwy
Narození20. prosince 1843
Heves
Úmrtí17. února 1910, Vídeň
(ve věku 66 let)
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Povoláníspisovatel a kritik
Národnostžidovská
StátRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Významná dílaDobrodružství Andráse Jelkyho
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ludwig Hevesi (1843-1910)

Život

Studoval medicínu a klasickou filologii v Budapešti a ve Vídni, ale studia nedokončil, protože se začal aktivně věnovat novinařině a psaní knih, od roku 1872 pod pseudonymem Hevesi podle svého rodiště. Svá díla psal maďarsky i německy.[1]

Od roku 1866 redigoval budapešťský německý deník Pester Lloyd a přispíval humoristickými fejetony do Breslauer Zeitung. V letech 18711874 vydával časopis pro mládež Kleine Leute. Roku 1875 se usadil ve Vídni, pracoval jako zástupce šéfredaktora deníku Fremden-Blatt, věnoval se hlavně divadelním recenzím a další umělecké kritice a stal se jedním z nejvýznamnějších uměleckých kritiků v posledních desetiletích existence Rakouska-Uherska. Roku 1910 spáchal ve svém vídeňském bytě sebevraždu.[1]

Je autorem cestopisů, monografií, esejů, povídek a jednoho románu. Ve spolupráci s několika přáteli založil maďarský humoristický list Borsszem Janko, který se brzy stal velice populární.[1]

Z díla

  • A kereskedelmi levelezésnek kézikönyve (1864, Příručka komerční korespondence).
  • Jelky András bajai fiú rendkívüli kalandjai ötödfél világrészben (1872, Dobrodružství Andráse Jelkyho), historický dobrodružný román o životních osudech maďarského dobrodruha a cestovatele. Roku 1875 vydal autor definitivní verzi románu německy pod názvem Des Schneidergesellen Andreas Jelky Abenteuer in vier Welttheilen.
  • Budapest und seine Umgebung (1873, Budapešť a její okolí).
  • Karczképek (1876, Pešť), studie života v Pešti.
  • Auf der Schneider: Ein Geschichtenbuch (1884), povídky.
  • Neues Geschichtenbuch (1885, Nová kniha povídek).
  • Almanaccando: Bilder aus Italián (1888), obrázky z Itálie.
  • Buch der Laune: Neue Geschichten (1889), povídky.
  • Regenbogen: Sieben heitere Geschichten (1892, Duha), sedm veselých příběhů.
  • Zerline Gabillon: Ein Künstlerleben (1894), kniha o životě rakouské herečky Zerline Gabillon (1834–1892).
  • Wilhelm Junker: Lebensbild eines Afrikaforschers (1896), kniha o rusko-německém cestovateli po Africe Wilhelmovi Junkerovi (1840–1892).
  • Victor Tilgners ausgewählte Werke (1897), kniha o rakouském sochaři a malíři Victorovi Tilgnerovi (1844–1896).
  • Josef M. Olbrich (1899), kniha o rakouském architektovi Josefovi Maria Olbrichovi (1867–1908).
  • Ewige Stadt, ewiges Land: Frohe Fahrt in Italien (1903, Věčné město, věčná země), cestopis z Itálie.
  • 8 Jahre Secession (1906, Osm let secese), odborná publikace o secesních malířích.
  • Ludwig Speidel: Eine literarisch-biographische Würdigung (1910), kniha o životě předního německého hudebního a literárního kritika Ludwiga Speidela (1830–1906).
  • Rudolf von Alt: Sein Leben und sein Werk (1911), posmrtně vydaní kniha o životě rakouského malíře Rudolfa von Alta (1812–1905).

Česká vydání

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný, 11. díl, Argo a Paseka, Praha 1998

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.