Ladislav Zápotocký

Ladislav Zápotocký se narodil v Praze, v Haštalské ulici, pokřtěn byl v kostele sv. Haštala.[2] Jeho otec Antonín Zápotocký zemřel 10. června 1853[3] a matka Anna se znovu vdala za Antonína Jiskru. Ten byl Ladislavovým kmotrem a též v roce 1853 ovdověl; z prvního manželství měl, jako Anna Zápotocká, jedno dítě a společně měli manželé Jindrovi další tři děti.[4] S nevlastním otcem, který ho přivedl k zájmu o vzdělání, měl Ladislav dobrý vztah. Po dokončení obecné školy se vyučil krejčovským dělníkem.

V jednadvaceti letech se Ladislav Zápotocký začal angažovat v otázkách dělnického hnutí. V roce 1873 spoluzaložil Vzdělávací besedu dělníků krejčovských, která existovala do zákazu v roce 1877.[5] V roce 1873 se též stal redaktorem čtrnáctideníku Dělnické listy.[p 3] Ve stejném roce ale redakci opustil a s dalšími socialisticky smýšlejícími redaktory založil periodikum Budoucnost. Často též přispíval do socialisty později obnovených Dělnických listů.[6]

Články v Budoucnosti[7] a Dělnických listech[8] podepisoval pseudonymem L. Budečský. Podle nekrologu v Dělnických novinách[9] měl za tuto práci plat tři zlaté týdně.[p 4]

28. září 1876 se Ladislav Zápotocký zúčastnil založení české zemské organizace rakouské sociální demokracie a byl zvolen do jejího užšího vedení.

7. dubna 1878 se v hostinci U Kaštanu v Břevnově (dnes Praha) konal tzv. Břevnovský sjezd. Na sjezdu byla ustavena Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku, Josef Boleslav Pecka a Ladislav Zápotocký byli hlavními osobnostmi tohoto sjezdu. Vznikla tak zvláštní organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské sociálně demokratické strany. Krátce poté bylo zahájeno policejní vyšetřování pro přečin tajného spolčování. Ladislav Zápotocký byl odsouzen na dva měsíce těžkého žaláře. V roce 1882 byl pro svou politickou činnost znovu odsouzen a uvězněn, tentokrát na rok a půl. Po odpykání trestu v lednu 1884 byl vypovězen do domovské obce Zákolany u Kladna. Zde se vrátil na 16 let ke svému původnímu povolání krejčího.[9]

Po návratu do Prahy byl Ladislav Zápotocký zaměstnán v odborovém periodiku Železniční zřízenec.[10] Činnost v novinách ukončil 1906, kdy byl postižen mozkovou mrtvicí. Stále však přispíval do sociálně demokratického tisku.

Ladislav Zápotocký se oženil 3. 2. 1880 s Barborou Dolejšovou[11] Ta pocházela z obce Malá Víska u Klatov.[12] [p 5] Svatby se nezúčastnila pouze rodina, ale i lidé ze socialistického hnutí.[6] Manželé spolu měli pět dětí; budoucí prezident Antonín Zápotocký (1884-1957) byl druhým z nich.[10] [p 6] Ještě jako vdova byla Barbora Zápotocká veřejně činná. V roce 1922 např. poslala pozdravný dopis sjezdu čsl. sociální demokracie.[13]

Zemřel v Praze, 16. prosince 1916, v ústavu choromyslných v Bohnicích (dnes Praha) na zánět plic a průdušek. Pochován byl na pražských Olšanských hřbitovech.[11] [9] Jeho hrob (hrob IV-06-392) je neoznačen; po roce 1989 byl pravděpodobně zrušen.[14]

Níže je uveden výběr zmínek o Ladislavu Zápotockém v dobovém tisku. Kromě toho existuje řada článků podepsaných Ladislav Zápotocký nebo L. Budečský.

• 1873 se obrátil na veřejným listem na krejčovské dělníky, aby se v jeho bytě poradili o svolání schůze krejčovských dělníků, "... bychom se mohli uraditi o svolání schůze dělníků krejčovských, na kteréž bychom o tížících nás svízelích porokovali a patřičné kroky k jejich odstranění podnikli".[15]
• 1874 Ladislav Zápotocký obdržel (spolu s dalšími organizátory) zákaz konat veřejnou schůzi dělnictva[16]
• 1876 Ladislav Zápotocký zatčen a držen ve vyšetřovací vazbě (spolu s Josefem Peckou a dalšími) pro účast na tajné dělnické schůzi[17]
• 1877 rozpuštěn spolek Vzdělávací beseda dělnická jako důsledek ateistických proslovů Ladislava Zápotockého[18]
• 1879 proběhlo soudní líčení proti účastníkům sjezdu Česko-slovanské sociálně-demokratické strany v Rakousku; [19] Ladislav Zápotocký byl odsouzen na dva měsíce tuhého žaláře[20] [p 7]
• 1882 s dalšími sociálními demokraty odsouzen, protože "... jest vinen zločinem uražení Veličenstva, přečinem schvalování nezákonnitých skutků a co náčelník odsuzuje se k 18 měsícům těžkého žaláře."[21]
• 1899 veřejné vystoupení na májovém shromáždění v Mlazicích u Mělníka[22]
• 1901 kandidoval za sociální demokraty ve volbách do sněmu království Českého, ve volebním obvodu Vysoké Mýto-Skuteč-Hlinsko. Z 616 platných hlasů obdržel 15.[23] [p 8]

• Kapitál a práce :se zvláštním zřetelem ku poměrům dělníků hornických (pod pseudonymem Mikuláš Haštalský, vydáno v Budapešti, 1880)
• Knihy vzpomínek Ze starých vzpomínek a K srdci lidu vydány posmrtně 1949 a 1954

Články v Dělnických novinách a Budoucnosti

• UHER, Tomáš. Pohled dělnických vůdců na vývoj dělnického hnutí v českých zemích v letech 1870 – 1890 [online]. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin, 2015. Dostupné online.

• Česká strana sociálně demokratická

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Zápotocký na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Zápotocký
• Lidovky.cz, Jak monarchie soudila socialisty
• Rostislav Janošík:135 let české sociální demokracie Archivováno 23. 4. 2016 na Wayback Machine