Ladislav Orosz

V roce 1982 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.Do roku 1994 působil jako pedagog na Katedře státního a správního práva této školy. V období let 1986–1990 byl externím aspirantem na Ústavu státu a práva Slovenské akademie věd.[2]

Angažoval se i politicky. Ve volbách roku 1992 byl za SDĽ zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1] V slovenských parlamentních volbách roku 1998 byl zvolen do Národní rady SR za SDĽ. V parlamentu setrval do roku 2002. Zastával zde post předsedy ústavněprávního výboru.[2]

V letech 1993–1998 byl zástupcem ředitele legislativního odboru Kanceláře prezidenta Slovenské republiky a od roku 1994 vedoucím detašovaného pracoviště této kanceláře v Košicích. V roce 1999 se habilitoval na Právnické fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika. Do roku 2002 učil na Katedře politologie Filozofické fakulty Prešovské univerzity a od roku 2004 na Právnické fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika na Institutu politologie Prešovské univerzity. V letech 2003–2004 byl poradcem Ústavního soudu SR. 16. února 2007 byl jmenován soudcem Ústavního soudu Slovenské republiky.[2][3]

Ve volbách do Národní rady v roce 2020 podporoval neúspěšnou koalici Progresivní Slovensko/SPOLU.[4]