Ladislav Janíček

V září 2014 se stal kvestorem Vysokého učení technického v Brně, kde převzal odpovědnost za řízení vnitřní správy a hospodaření univerzity[1], tedy zejména ekonomických, investičních, provozních a personálních agend s celkovým rozpočtem 4,5 mld Kč.[2] Jedním z prvních projektů v této funkci bylo převzetí řízení dostavby výzkumného centra CEITEC VUT v Brně (650 mil. Kč).[3][4] Své zkušenosti uplatňuje v pracovních skupinách a poradních orgánech MŠMT a České konference rektorů (ČKR). Aktuálně je za ČKR nominován jako člen pracovní skupiny k metodickému výkladu zákona o DPH při Ministerstvu financí ČR, působí v pracovní skupině ČKR pro projekty Evropských strukturálních fondů, kde zastupuje Klub kvestorů českých vysokých škol a dále pak v pracovní skupině ČKR pro metodiku identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur. Je nominován za ČKR do konzultační skupiny pro nový operační program pro oblast výzkumu a vzdělávání 2021–2027.

V předchozím období působil jako kvestor na Masarykově univerzitě, kam nastoupil 1. července 2003. Kromě hospodaření a vnitřní správy univerzity s ročním rozpočtem 6 mld Kč[5][6] řídil v letech 2003-2010 Program rekonstrukcí a výstavby objektů univerzity za 6,4 mld Kč, zejména projekt výstavby Univerzitního kampusu.[7] Řídil organizaci projektu a jeho financování, které pocházelo ze státního rozpočtu krytého zčásti úvěrem Evropské investiční banky (90 mil. €), z vlastních zdrojů Masarykovy univerzity a z prostředků města Brna. Zasloužil se o zajištění dofinancování dopadu změny DPH na stavbu Univerzitního kampusu v roce 2004-2005 (1,3 mld Kč), jakož i zajištění krytí kurzových ztrát zahraničního úvěru.[8] Celkové náklady na stavbu Kampusu činily (v roce 2010) 5,159 miliardy korun (z toho sama Masarykova univerzita se na těchto nákladech podílela 34 %). Hlavní část výstavby byla realizována v letech 2004–2014.[9] Součástí Univerzitního kampusu se stala i sbírka uměleckých děl – soch umístěných v areálu, o jejichž pořízení a umístění se Ladislav Janíček taktéž zasloužil.[10][11] Kampusu byl udělen titul v soutěži Stavba roku 2011.[12]

Ladislav Janíček (2020)

Ve funkci kvestora Masarykovy univerzity zavedl centralizovanou organizaci veřejných zakázek a elektronické zadávání včetně DNS (dynamických nákupních systémů).[13] Řídil financování a podílel se na logistice výstavby výzkumné stanice Gregora Johanna Mendela Masarykovy univerzity v Antarktidě na Ostrově Jamese Rosse, která byla otevřena v roce 2006.[14] V rámci pokračující dostavby Univerzitního kampusu se podílel na přípravě a pod jeho vedením byl realizován projekt výstavby Středoevropského technologického institutu Ceitec, do něhož jsou zapojeny týmy z dalších vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR.[15] Dále řídil projekt rekonstrukce jezuitské koleje v Telči a její proměny v moderní Univerzitní centrum Telč 2009–2011. Šlo o největší projekt Finančních mechanismů EHP a Norska v rámci střední Evropy.[16]

V rámci Programu rekonstrukcí byl opraven areál Přírodovědecké fakulty na Kotlářské ulici, dokončena rekonstrukce objektu Fakulty sociálních studií na ulici Joštově,[17] byla vystavěna nová část Pedagogické fakulty na Poříčí, Ekonomicko-správní fakulta upravila atrium a knihovnu a Právnická fakulta rekonstruovala rozsáhlé prostory v suterénu pro knihovnu. Zásadní rekonstrukce a dostavba se týkaly také Fakulty informatiky na Botanické ulici a areálu Filozofické fakulty na ulici Arne Nováka.[18] Během svého působení na Masarykově univerzitě nastavil systém projektového řízení, kdy Masarykova univerzita získala a úspěšně investovala v prvním období evropských strukturálních fondů 2008-2014 přes 9 mld. Kč na projekty investiční i neinvestiční a stala se tak nejúspěšnější vysokou školou v ČR.[19][20]

V září 2011 pak z pozice kvestora přešel na pozici prorektora pro ekonomiku Masarykovy univerzity, a to až do dubna 2012, kdy se vrátil do funkce kvestora Masarykovy univerzity, kterou vykonával do srpna 2014.[21]

V lednu 2022 jej prezident ČR Miloš Zeman jmenoval rektorem Vysokého učení technického v Brně, a to s účinností od 1. února 2022. Ve funkci tak vystřídal Petra Štěpánka.[22]

Původně vystudoval letecké inženýrství (1989) – obor stavba letadel na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

Vyučuje na Vysokém učení technickém v Brně, na Leteckém ústavu Fakulty strojního inženýrství Ekonomii a management letecké dopravy, na Masarykově univerzitě učí na Ekonomicko-správní fakultě Řízení ve veřejné správě - Strategické řízení a na Právnické fakultě Project Management, předmět Podniková strategie a právo, řízení rizik ve studiu LL.M.. Na Moravian Business School vyučuje v rámci studia MBA Strategické řízení, International Marketing and Management a Project Management.[23]

V letech 1994–2016 řídil přenos zahraničních kvalifikací do České republiky: MBA, MSc, MPA, LL.M. ve spolupráci s Nottingham Trent University a Liverpool John Moores University. Řídil studia MBA na Brno Business School Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, akreditaci LL.M. a MPA studií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a ve spolupráci s Chartered Institute of Personnel and Development (CIPD) v Londýně akreditaci kvalifikace Certificate in Training Development na Masarykově ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického v Praze a Brno International Business School.[24] V letech 2000-2003 řídil na VUT v Brně projekt na vybudování mezinárodního vzdělávacího systému Evropského leteckého práva a Evropských leteckých předpisů JAR ve spolupráci s Joint Aviation Authorities v Hofddorpu, British Civil Aviation Authority, Úřadem pro civilní letectví ČR a Ministerstvem dopravy ČR. V letech 1998-2000 působil jako manažer Koordinační jednotky programu Phare pro distanční vzdělávání (Phare Multi-country Programme for Distance Education) v Budapešti pro střední a východní Evropu (14 mil. ECU) pro European Training Foundation v Turíně.

Je členem British Chartered Institute of Personnel and Development in London[25] od roku 1996, dále je členem správní rady Nadace Leoše Janáčka v Brně[26] a členem správní rady Českého antarktického nadačního fondu.[27]

V roce 2021 byl navržen na udělení Zlaté medaile Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,[24] o čemž ho jménem fakulty a jejího vedení informoval její děkan.

Ladislav Janíček (vlevo) na jedné ze svých cest na Antarktidu (2019)

Je ženatý, má dva syny a dceru.

Účastní se výprav do Antarktidy (opakovaně v letech 2006, 2010, 2013, 2016, 2019)[28], ve volném čase sportuje[29] a věnuje se sportovní střelbě. Svou práci kompenzuje hrou na klavír a píše vlastní hudbu (3 klavírní sbírky, sbory). Napsal také řadu úvodních tanečních skladeb pro studentské plesy VUT v Brně a plesy Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Janíček na Wikimedia Commons