Ladislav Blaha

Pocházel z rodiny továrního krejčího z Ohrozimi. Rodina vlastnila i malé zemědělské hospodářství, na kterém Ladislav od dětství pomáhal. Za první světové války nastoupil do armády. Bojoval na ruské a rumunské frontě. Po válce se v listopadu 1918 vrátil domů a patřil mezi zakládající členy místní organizace sociální demokracie v rodné Ohrozimi, v níž působil jako jednatel (jeho otec byl předsedou stranické organizace). Během následného rozkolu v sociální demokracii se ztotožnil s jejím levicovým křídlem a roku 1921 přešel do nově založené KSČ.[3] Od počátku byl jednatelem a od roku 1924 i důvěrníkem organizace komunistické strany v Ohrozimi. Od roku 1925 až do roku 1938 zastával funkci důvěrníka KSČ pro soudní okres Plumlov.[2]

Po první světové válce pracoval jako pivovarnický dělník v Prostějově u firmy Dvořák a Binko.[2] Od roku 1929 až do roku 1945 byl profesí domácím krejčím (dodával pro prostějovskou textilní firmu Jana Bábka[2]) a malozemědělcem. Od roku 1926 zasedal za KSČ v obecním zastupitelstvu v Ohrozimi. Byl členem místní osvětové komise, působil v hasičském sboru jako obvodový místostarosta a okrskový vzdělavatel. Angažoval se i v divadelním spolku Tyl, se kterým nastudoval řadu divadelních her a pořádal četné dělnické zábavy. Na počátku okupace udržoval kontakty s komunisty z okolních obcí, ale po zatčení několika z nich, byly tyto styky přerušeny. Po druhé světové válce obnovoval organizaci KSČ v Ohrozimi a byl po několik let jejím předsedou.[3] Už od počátku roku 1945 se stal členem ilegálního národního výboru v Ohrozim, od května 1945 byl členem okresního národního výboru v Prostějově.[2]

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ. Mandát získal i v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do roku 1948. V parlamentních volbách v roce 1948 byl za olomoucký volební kraj zvolen na kandidátce KSČ do Národního shromáždění, kde setrval do roku 1954.[4][5][6]

Před únorovým převratem organizoval komunistické akce na Prostějovsku (například na podporu milionářské dávky). Do roku 1950 byl předsedou základní organizace KSČ v Ohrozimi a v letech 1954-1959 zasedal v krajském národním výboru v Olomouci.[2] Na VIII. sjezdu KSČ a IX. sjezdu KSČ v roce 1949 byl zvolen náhradníkem Ústředního výboru KSČ[7] a až do roku 1955 byl členem předsednictva Krajského výboru Komunistické strany Československa na Olomoucku. Po ukončení poslaneckého mandátu v roce 1954 se trvale přestěhoval do rodné Ohrozimi, kde pracoval v místním Jednotném zemědělském družstvu. Nejprve jako pracovník rostlinné výroby, pak po pár měsících jako předseda družstva. Na tomto postu setrval do roku 1959. V letech 1955 a 1958 mu bylo uděleno Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[2]