Lachtan japonský
Lachtan japonský (Zalophus japonicus či Zalophus californianus japonicus) byl ploutvonožec z čeledi lachtanovitých (Pinnidae), který vyhynul zřejmě po roce 1950[2].
Lachtan japonský | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
vyhynulý[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Podřád | psotvární (Caniformia) |
(nekategorizováno) | ploutvonožci (Pinnipedia) |
Čeleď | lachtanovití (Otariidae) |
Rod | Zalophus |
Binomické jméno | |
Zalophus japonicus (Peters, 1866) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Až do roku 2003 byl považovaný za poddruh lachtana kalifornského (Zalophus californianus ssp. japonicus); nicméně byl později uznán za samostatný druh[2]. I přesto mnoho klasifikátorů považuje lachtana japonského za poddruh lachtana kalifornského a s uznáním za samostatný druh nesouhlasí. Někteří konstatují, že japonicus, californianus a wollenbaeki (Lachtan galapágský) jsou odlišné druhy proto, že mají příliš od sebe vzdálené areály rozšíření a že jsou i vzhledově velice rozdílní.
Dříve obývali Japonské moře, zvláště území pobřežních oblastí u Japonského souostroví[3] a Korejský poloostrov[4]. Zdržovali se převážně na otevřených a rovných písečných plážích, ale občas se objevili i v oblastech, kde převládá převážně skalnatý povrch.
Popis
Samec lachtana japonského byl tmavě šedý, dosahoval hmotnosti od 450 do 560 kg a na délku měřil 2,3 až 2,5 m; byly tudíž delší než samci jejich příbuzných lachtanů kalifornských. Samice byly podstatně menší; dosahovali délky 1,64 metrů a měli světlejší barvu srsti než samci[5].
Rozšíření
Samice většinou porodily na plochých, otevřených písečných plážích a v oblastech, kde převládá skalnatý povrch jen zřídka. Jejich prioritou byl také spánek a odpočinek v jeskyních[6]. Nejvíce pozůstatků lachtana japonského bylo nalezeno v Japonském moři podél pobřežních oblastí u Korejského poloostrova, na souši Japonského souostroví (obojí podél Tichého oceánu a Japonského moře), na Kurilských ostrovech a na jižním cípu Kamčatských poloostrovů[5].
Staré korejské záznamy také udávají, že byly ostatky nalezeny v rozsáhlých oblastech zahrnující Japonské moře, ale hlavně Bo Hai a Žluté moře.
Vyhynutí
S počátkem 20. století začal počet volně žijících lachtanů japonských rázně klesat s narůstajícím lovem a jen v roce 1900 se ulovilo 3200 jedinců, což stálou populaci výrazně ohrozilo. Již v roce 1915 byla situace velice vážná a v přírodě žilo jen na 300 jedinců, ale lov neustával. Netrvalo dlouho a již na konci čtyřicátých let 20. století byla zaznamenána poslední malá skupina lachtanů japonských, která se později stala také kořistí rybářů a tak již padesátá léta můžeme považovat za ty, v kterých byl lachtan japonský zcela vyhuben[7].
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese Sea Lion na anglické Wikipedii.
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
- Stránka na Červeném seznamu IUCN.
- www.kisuiiki.shimane-u.ac.jp [online]. [cit. 2007-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-16.
- 伊藤, 徹魯; 藤田, 明良; 久保, 金弥. 朝鮮半島周辺海域の鰭脚類: 朝鮮の古文献のニホンアシカとゴマフアザラシ. ci.nii.ac.jp [online]. 2001. Dostupné online. DOI 10.20798/wildlifeconsjp.6.2_51. (japonsky)
- Zalophus californianus japonicus (CR).
- Zalophus californianus japonicus (EX) Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine.
- sannaimaruyama.pref.aomori.jp [online]. [cit. 2007-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-28.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lachtan japonský na Wikimedia Commons