Laborec (kníže)

Historici předpokládají, že kníže Laborec vládl v době panování Svatopluka I. ve Velkomoravské říši (871 – 894), Olega v Kyjevské Rusi (879 – 912) a Symeona I. v první bulharské říši (893 – 927). Existuje předpoklad, že se kníže Laborec podřídil Svatoplukovi a platil mu daně. Také Symeon I., který rozšiřoval svou moc na sever, se snažil podřídit si Svatopluka.

Jméno knížete Laborce se poprvé objevuje v uherské kronice Anonyma (Gesta Hungarorum) z 12. století. V ní se uvádí, že se v roce 896 kníže Laborec postavil proti útokům uherských kmenů zpoza karpatských hor, v čele s Arpádem.[1][2][3] V překladu:

Příběh z Anonymovi kroniky je ovšem jenom legenda.[4] V regionu Horní Tisa, která v té době patřila k Podkarpatské Rusi, ovšem skutečně existovali kmenoví vůdci, kteří byli poraženi v průběhu maďarských vpádů do střední Evropy.

Jméno Laborec našlo široký význam v paměti rusínského národa. Existují o něm legendy a písně. Užhorodský historik Michail Lučkaj řekl slovenskému spisovatelovi Bohuslavovi Nosákovi-Nezabudovovi, který o něm později napsal první historickou pověst Laborec (Laborec – rusynska povisť). Kníže Laborec byl tématem dalších uměleckých děl: Anatolij Kralickij – Kňaz Laborec, Jevgenij Andrejevič Fencik – Pokorjenije Užgoroda (česky Dobytí Užhorodu), Marijka Podgorjanka – Kňaz Laborec, Vasiľ  Stepanovič Grenža-Donskij – Kňaz Laborec a další...

Socha knížete je umístěna nad obcí Habura. Je vysoká přes pět metrů a stojí na téměř dvoumetrovém podstavci z kamene.[5] Autorem sochy je akademický sochař Ján Ťapák.[6] V podstavci pod sochou je umístěna schránka s hlínou ze 106 rusínských vesnic, která symbolizuje jednotu Rusínů.[7][8]

V červenci 2017 darovala nadace Drevený kostolík repliku sochy knížete Laborce Muzeu rusínské kultury v Prešově.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laborec (knieža) na slovenské Wikipedii.

• Kdo byl kníže Laborec
• Kníže Laborec
• Pověst o knížeti Laborcovi v rusínském jazyce
• Historie města Medzilaborce