La Jana

La Jana, vlastním jménem Henriette Margarethe Niederauer, také Henny Hiebel (24. února 1905 Vídeň – 13. března 1940 Berlín) byla rakouská tanečnice a herečka, která se prosadila v německém filmu.

La Jana
Rodné jméno	Henriette Margarethe Niederauer
Narození	24. února 1905
Úmrtí	13. března 1940 (ve věku 35 let)
Místo pohřbení	Dahlemský lesní hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se na vídeňském předměstí Mauer jako nemanželské dítě zlatníka Heinricha Hiebela a jeho služebné Anny Niederauerové. Když jí byly dva roky, rodina se přestěhovala do Frankfurtu nad Mohanem, kde rodiče uzavřeli sňatek. Henny, stejně jako její starší sestra Anny, od dětství vystupovala ve Frankfurtské opeře. Stala se baletkou a revuální tanečnicí, pro film ji objevil režisér a producent Géza von Cziffra. Debutovala roku 1925 ve filmu Wilhelma Pragera Wege zu Kraft und Schönheit - Ein Film über moderne Körperkultur (Cesta k síle a kráse - film o moderní tělesné kultuře), který obsahoval na svou dobu odvážné nahé scény.[1]

Štíhlá brunetka vynikla jako typ záhadné exotické krásky, zvolila si pseudonym La Jana, o kterém rozšířila legendu, že pochází z Indie a znamená „Říše květin“. Nacistická propaganda ji využívala jako důkaz světovosti německé kultury, v letech 1933 až 1934 podnikla úspěšné světové turné s baletem Erika Charella Casanova. Byla známá také svým skandálním osobním životem: už ve čtrnácti letech tajně porodila syna, jehož další osudy nejsou známy (roku 1954 se objevil člověk, který se za něj vydával, ale byl odhalen jako podvodník),[2] mezi její milence patřili Charles Chaplin i Joseph Goebbels.[3]

Během uměleckého turné na počátku druhé světové války dostala zápal plic, na který zemřela ve Wilmersdorfu ve věku 35 let. Objevily se dohady, že byla ve skutečnosti zavražděna tajnou policií pro svou účast v organizaci pomáhající Židům v útěku z nacistického Německa.[4]