La Belle Ferronnière

La Belle Ferronnière (1500 – kolem 15301540[1]) je přezdívka jedné z milenek francouzského krále Františka I.[pozn. 1] Její skutečné jméno není známé.

Skutečné jméno neznámé
Fiktivní portrét La Belle Ferronière (16. století, zámek Azay-le-Rideau, Francie)
Narozeníasi 1500
Úmrtí1530–1540
Národnostfrancouzská
Povolánídvorní dáma
Známá jakoLa Belle Ferronière
Partner(ka)František I. Francouzský
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

O jejím původu existuje několik dohadů. Není však pravděpodobné, jak uvádí starší literatura, že pocházela ze Španělska a byla členkou skupiny tuláků a kejklířů, kteří se připojili ke králi Františkovi I. při jeho návratu ze zajetí ze Španělska[2] (král padl do zajetí v bitvě u Pavie roku 1525). Spíše byla ženou bohatého obchodníka s výrobky nebo uměleckými předměty ze železa (francouzsky ferronier) nebo měšťana či advokáta jménem Ferron.

O pomstě jejího žárlivého manžela existují dvě verze. Podle první otrávil ji i krále; manželka za několik dnů zemřela a král dlouho churavěl.[3] Romantičtější verze hovoří o tom, že se manžel úmyslně nakazil syfilidou od pařížských prostitutek a nemoc se přes manželku přenesla na krále, který touto chorobou, tehdy neléčitelnou, trpěl až do smrti. [4][5]

Posmrtná interpretace příběhu

Lékař a královský rádce Louis Guyon (asi 1527-1617) uvedl:

Velký král František I. si vyhlédl manželku právníka z Paříže, velmi krásnou a milosrdnou, kterou nechci jmenovat, protože zanechala děti vybavené skvělými přednostmi. I když dvořané a královští kuplíři o tom věděli, tak neporadili králi, aby se jí zmocnil svou autoritou a královskou mocí. Nakonec se manžel pomstil za svou ženu, která se poddala vůli krále, a aby této aféře zabránil, tak předstíral, že se osm nebo deset dní zabývá svými polnostmi, on však zůstal potajmu ve městě. V Paříži navštěvoval nakažené povětrné ženštiny, aby nemoc předal manželce a tato králi. A hned našel, co hledal a nakazil tím svou ženu a ta potom krále. Ten potom nakazil několik dalších žen, které navštěvoval, a nikdy se již z nemoci nemohl vyléčit a po celý zbytek svého života byl nezdravý, smutný, nešťastný a nepřístupný.[4]

O krásné Františkově milence vzniknul též následující epitaf:

Zde leží krásná Ferronnière, ta nebezpečná přízeň, která skrze žárlivostí zaslepeného svého muže zkrátila kariéru galantnímu vládci“.[4]

La Belle Ferronière v umění

La belle ferronnière, Leonardo da Vinci (Louvre)

Údajné portréty

Skutečná podoba La Belle Ferronière není známa, i když je jejím jménem označeno několik obrazů, často inspirovaných obrazem Leonarda da Vinci (viz dále), případně romantickou představou malíře.

Nejznámější je portrét umístěný v pařížském Louvru, jehož autorem je Leonardo da Vinci.[6] V Louvru tento obraz nebyl takto registrován, zjevný omyl (doba vzniku nemůže souhlasit s obdobím života té krasavice) pochází z počátku 19. století. Tehdy malíř Jean Auguste Dominique Ingres vytvořil rytinu pro účely reprodukce, kterou pravděpodobně omylem nazval „La Belle Ferronière“. Tuto chybu převzaly tiskařské dílny a obrazu je soustavně připisován nesprávný název.

La Belle Ferronière v literatuře

Francouzský spisovatelAlbert Blanquet (1826–1875) napsal román La Belle Ferronniére (1862).

Šperk „ferronière“

Na portrétu ze školy Leonarda da Vinci je vidět ozdoba sestávající se z pásku obepínajícího hlavu, který se na čele spojuje kamejí nebo drahým kamenem. (Stejný šperk se vyskytuje i na Vinciho obraze Dáma s hranostajem.) Francouzština užívá pro tento druh ozdoby výraz „ferronière“.[3] Tento druh šperku byl populární ještě počátkem 19. století (viz Galerie).

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Le ferronier je ve francouzštině umělecký zámečník. La Ferronnière může znamenat jeho manželku nebo manželku muže příjmením Ferron.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Belle Ferronnière (maîtresse de François Ier) na francouzské Wikipedii.

  1. KÖSTER, Rudolf. Eigennamen im deutschen Wortschatz. [s.l.]: De Gruyter, 2003. Dostupné online. ISBN 978-3-11-017702-2.
  2. Nouvelle biographie générale. Paris: Firmin Didot frères, 1858. Dostupné online. Kapitola Ferronière, s. 557. (francouzsky)
  3. Ottův slovník naučný 9.. Praha: J. Otto, 1895. Dostupné online. Kapitola Ferronnière, s. 135.
  4. Grand Dictionnaire universel du XIXe. siecle. [s.l.]: Larousse & Boyer, 1872.
  5. DUFRESNE, Claude. František I.. [s.l.]: Domino, 2002. ISBN 80-7303-060-8.
  6. La Belle Ferronière de Leonardo da Vinci [online]. Musée du Louvre, 7. dubna 2015 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.